Zkřehlá Praha déšť nedojímá

Pátek a pomalé potoky deště stékají do bot a chodníkem studí jakoby zima si nepatřila nebyla příští Národní třída zkřehlá Praha je nedojímá od kapek svlečená na ostrůvku červenou šestku ve strouhách povodní vyhlížím a strhanými prsty jak bránily se dešti nevnímám skelný svět na hrudi posmutně hledím do mlhy Legií která se vymílá v copánky deště a já v nich s prádnou duší plavu když uplakaná Praha jak to jen umí v loužích si hrstku kamene hlídá červená tramvaj páteční slzy rozpíjí jako by se i s bezdomovci a mostem jež samotní v davu do prádné hádanky utopila studené kafe z automatu promoklou Prahu neosuší

---