Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNerušit - telefonuji
23. 06. 2008
6
5
1586
Autor
Mojmir Zly
Miluji jízdu tramvají.
Ačkoliv vlastním dva vozy, dostatek financí na benzín, dokonce i řidičské oprávnění, mám parkovací kartu, jezdím rád a často tramvají. V létě se koukám na ženy, odhalené a kolikrát koketné, v zimě pak koukám na ženy zahalené a kolikrát ještě koketnější, které si potom představuji jak asi vypadají v létě, až odhodí kožichy a péřové bundy. A tak je to pořád dokola. Zkráceně a jednoduše, jezdím tramvají, protože tam ukájím své neškodné voayerství. Nejraději mám tramvaj 24. Je pohodlná, má ideální trasu a nevím čím to je, ale nabízí se zde nepřeberné množství objektů mé vášně.
Nemám rád, když někdo haní můj oblíbený prostředek výrazem jako je třeba socka, nebo mastná tyč. Pravda je, že to v tramvaji někdy pekelně smrdí, mastná tyč je skutečně mastná a sociálně slabší spoluobčané ji využívají jako komfortní hostel bez sociálek. I když, dle zápachu, si nejsem jist, zda vědí co takové sociální zařízení skýtá za báječné výhody.
Jak jsem již napsal, pozoruji lidi, nejraději ženy. Minulý týden, nejspíše při příležitosti konce školního roku, nastoupila do tramvaje snad půlka dívčího gymnázia. No byl to cvrkot, a mé cvičené oko, bylo rázem úplně vyčerpané. Dívky byly hlučné, krásně, hlučné. Radost poslouchat. Jednu opusitl "starej" druhá má "fotra magora a trapáka" třetí nenávadí nějakého Vendu a hlavně ty jeho "nemožný beďary"......smích, až se tramvaj natřásala. Na zadní plošině najednou ozvalo se ukrutné zařvání: "Kurva, krávy, držte huby, telefonuji". Malý podsaditý pán, v ruce držel mobil a vypadal. že telefonuje s Rychlou záchranou službou a řeší svůj infarkt. Na čele měl naběhlé žíly, pot z něj crčel a byl červený. Hodně červený. Původně jsem měl pocit, že potřebuje opravdu pomoct a už mi v hlavě bežel plán poskytnutí první pomoci, když tu mne chlápek odhalil. "A ty nečum debile". Každého zločince, devianta či úchyla takové odhalení zmrazí. Mé voayerství bylo odhaleno. Holky vystoupily, chlap dál telefonoval, v tramvaji bylo hrobové bojácné ticho. Od toho dne do tramvaje nevlezu a vás ostatní cestující prosím, nerušte v tramvaji malé tlusté pány, kteří telefonují.
Ačkoliv vlastním dva vozy, dostatek financí na benzín, dokonce i řidičské oprávnění, mám parkovací kartu, jezdím rád a často tramvají. V létě se koukám na ženy, odhalené a kolikrát koketné, v zimě pak koukám na ženy zahalené a kolikrát ještě koketnější, které si potom představuji jak asi vypadají v létě, až odhodí kožichy a péřové bundy. A tak je to pořád dokola. Zkráceně a jednoduše, jezdím tramvají, protože tam ukájím své neškodné voayerství. Nejraději mám tramvaj 24. Je pohodlná, má ideální trasu a nevím čím to je, ale nabízí se zde nepřeberné množství objektů mé vášně.
Nemám rád, když někdo haní můj oblíbený prostředek výrazem jako je třeba socka, nebo mastná tyč. Pravda je, že to v tramvaji někdy pekelně smrdí, mastná tyč je skutečně mastná a sociálně slabší spoluobčané ji využívají jako komfortní hostel bez sociálek. I když, dle zápachu, si nejsem jist, zda vědí co takové sociální zařízení skýtá za báječné výhody.
Jak jsem již napsal, pozoruji lidi, nejraději ženy. Minulý týden, nejspíše při příležitosti konce školního roku, nastoupila do tramvaje snad půlka dívčího gymnázia. No byl to cvrkot, a mé cvičené oko, bylo rázem úplně vyčerpané. Dívky byly hlučné, krásně, hlučné. Radost poslouchat. Jednu opusitl "starej" druhá má "fotra magora a trapáka" třetí nenávadí nějakého Vendu a hlavně ty jeho "nemožný beďary"......smích, až se tramvaj natřásala. Na zadní plošině najednou ozvalo se ukrutné zařvání: "Kurva, krávy, držte huby, telefonuji". Malý podsaditý pán, v ruce držel mobil a vypadal. že telefonuje s Rychlou záchranou službou a řeší svůj infarkt. Na čele měl naběhlé žíly, pot z něj crčel a byl červený. Hodně červený. Původně jsem měl pocit, že potřebuje opravdu pomoct a už mi v hlavě bežel plán poskytnutí první pomoci, když tu mne chlápek odhalil. "A ty nečum debile". Každého zločince, devianta či úchyla takové odhalení zmrazí. Mé voayerství bylo odhaleno. Holky vystoupily, chlap dál telefonoval, v tramvaji bylo hrobové bojácné ticho. Od toho dne do tramvaje nevlezu a vás ostatní cestující prosím, nerušte v tramvaji malé tlusté pány, kteří telefonují.