Píseň o vrbě

 咏柳                                                              贺知章

碧玉妆成一树高，

万条垂下绿 丝绦。

不知细叶谁裁出，

二月春风似剪刀。

Yŏng liŭ                                                          Hè Zhīzhāng

Bì yù zhuāng chéng yī shù gāo，

wàn tiáo chuí xià lǜ sī tāo.

Bù zhī xì yè shuí cái chū,

èr yuè chūn fēng sì jiăn dāo.

Vysoká vrba zeleným nefritem zdobená,

nespočtem větviček, stužek ze zeleného hedvábí, téměř země se dotýká.

Kdo ořezal její jemné lístky,

to jarní vítr ostrý jako nůž.

Zpívat - vrba

Zelený kámen/nefrit – zdobit – jeden – strom – vysoký

Deset tisíc – větvičky – sklánět/padat – dole/dolů – zelený/jasný/barevný – hedvábí – stužka

Ne – znát – tenký – list – kdo – řezat

Dvě – měsíc – jarní – vítr – jako – řezat - nůž