Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž zvedl se vítr . . .
Výběr:
12. 07. 2001
7
0
1244
Autor
barakuda
Jednou zvedl se vítr;
pomaleji než déšť
a rychleji než smrt.
Protnul mne v němém úžasu
vesmírem bezejmenných
duší.
Od někud přišel
a na mne dýchl
voláním někoho,
o němž vím,
že je nepřítomen.
A tak jen tuším,
zda slyší mou duši;
když zvedá se vítr. . .
slonovina2
05. 01. 2005
Tohle mi prostě sedí...nálada mi nepřijde blbá,ale taková o samotě ,vyrovnaně s šálkem čaje..:-)Jestli můžu tak bych si dal mezi oblíbené..
Diky, lidi, fakt to nebyla blba nalada, spis pocit, ze jsem mela na dosah prostor mezi nebem a zemi.Opravdu moooc zvlastni pocit.treba to znate. dobre, dam ji na zadost Marthina jako oblibenou, a s radosti., to je moc mily.
Jojo, zase kus nefalšované poesie!!!
Nene, já v tom 'blbou náladu' necítím.
Myslím že snad tuším, oč tu (také snad) jde, ale nevím, zda se mi o tom tady chce plkat, když bylo tak krásně napsáno...
░▒▓-_-▓▒░
«*»
barracudo - jseš nebezpečná ryba ....... a zpíváš nebezpečně přitažlivé písně zapomnění .... a tahle není první ... mám Tě v hledáčku !!!
... hmm .. zajímavá myšlenka .. či spíš pocit .. hezkýýý ... zpracování už mě tolik neoslovuje ... hlavně pár řádků před posl. větou mi né zcela sedí (asi 4 řádky.) .. určitě by si zasloužily vylepšit ..... váhám váhám .... no .. no ... ještě vyčkám .. pokud bych zapoměl, tak si dovolím dát prozatím malý soukromí tip za námět .... dík!