Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pro Tebe

29. 07. 2008
0
0
385
Autor
Rheia

Když zavřu oči,

Myslíš, že spím,

Že pozemském svět

Nevnímám.

 

Když zavřu oči,

Myslíš, že spím,

Ale já tě tiše

Proklínám.

 

Když oči mhouříš,

Nevnímáš slastí,

Poslala bych tě

Radši do propasti.

 

Když oči mhouříš,

Já cejtim tvuj dech,

Moc bych si přála

Zabít tě hned.

 

Ničíš mě svojí přítomností,

Neslyšíš co ti teď chci říct,

Láska pro mě stala se povinností,

Těžko si budu slova plíst.

 

Nenávidím tě, když se na mě koukáš

(máš pohled zvráceného anděla)

Nenávidím tě, když bolístky mi foukáš

(tisíckrát jsem za to trpěla)

 

Srdce mi bije jen pro sebe samou,

Tebe jsem nikdy nechtěla.

 

Možná snad v době,

Kdy jsem byla hloupá,

Vzhlížela se ve zle,

Na slovo byla skoupá.

 

Teď trpím za to,

Že mě hladíš…

Můj temný, černý anděli.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru