Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNOSTALGIE NEKONEČNA
03. 08. 2008
1
2
786
Autor
Jacekusz
Nevěřím, že můžeme jít dál
Zdá se mi, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já
My můžeme jít dál
Neříkej, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já
Jsme hledači
ztraceného štěstí
Jsme ulice
v dešti na předměstí
Na předměstí,
když čekáme na vlak
Na předměstí,
když čekáme na vlak,
co tu končí
My můžeme jít dál
Zdá se ti, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já
My můžeme jít dál
Neříkej, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já
Jako vítr unáší plášť tvůj osud v dál
To, co bylo, je a bude, vem to nejmíň jako král
ráno je studené, žaludek nechce bolest pít
ráno je studené, žaludek nechce bolest pít
a nohy nechcou jít dál
Zdá se mi, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já
My můžeme jít dál
Neříkej, že dál to nejde
Podej mi ruku, uslyšíš
to samé, co já