Znovuzrození

Když se ráno probouzím

a ptám se proč mě srdce bolí,

proč mi slza stéká po tváři,

proč v noci křičím v bezvědomí,

proč slunce pro mě nezáří.

Je to tebou.

Nejsi tu,

necítím tvůj dech,

neslyším tvůj smích.

I když pláču,

dál poroste mech,

dál bude padat sníh.

Lidé vstanou do práce,

budou řešit svoje problémy.

Budou snídat

a obědvat bez tíhy svého svědomí.

Tak mraky táhnou dál

a slunce ráno vstává

a večer chodí spát.

Zem se točí dál

a každý žije,aby se jen smál.

A já tu sedím a klepe se mi ruka,

když píšu tyto řádky.

Přemýšlím o životě

a o všem,co bych chtěla vrátit zpátky.

Chtěla bych být zase malá

a myslet jen na to,

co dneska z písku postavím.

Najivně si myslet,

že sirkou kámen roztavím.

Tak mraky táhnou dál

a slunce ráno vstává

a večer chodí spát.

Zem se točí dál

a každý žije,aby se jen smál.

Už je to dlouho,cos odešla

a přesto tu stále cítím tvou přítomnost.

Milovala jsem tě,

snad stále miluju.

Doplatila jsem na svou neskromnost.

Chtěla jsem tě mít celou

a teď nemám ani kousek tvého já.

A přesto se čas nezastaví

přesto jde všechno dál .. .. ..

Tak mraky táhnou dál

a slunce ráno vstává

a večer chodí spát.

Zem se točí dál

a každý žije,aby se jen smál.

Klečím na kolenou

a prosím celý svět.

"Vraťte mi mou vílu,

mou lásku co dávala mi sílu.

Můj drahocený květ.

Děkuju přátelům a známým,

co drželi mě při životě,

když odešla mi síla hledat znovu lásku.

Už nežiju snem dávným,

zas dýchám pro svou krásku.

Tak mraky táhnou dál

a slunce ráno vstává

a večer chodí spát.

Zem se točí dál

a každý žije,aby se jen smál.