Až to bolí

upřímnost je na dně sklenky
a já už strašně přepitá
už nemám sílu na myšlenky
tvá ruka mi to vyčíta
má mě ráda až to bolí
tak další láhev otvírám
rány lížeš rty ze solí
snad šaty ještě posbírám
neš doženeš mě v temném lese
kde každý krok má vlastní pád
až mě vlastní tělo neunese
budu pro tebe tak akorát

upřímnost je na dně sklenky
a já už k smrti přepitá
tyhle hrany jsou tak tenký
tvá "láska" mi to vyčítá
chci tě zabít až to bolí
tak další láhev rozbíjím
a posypu tě spoustou soli
když na dno sklenky dopíjím
než zakopu tě v temném lese
zbývá už jen přímý pád
moje tělo už tě neunese
stejně budem se dál milovat.