Rozloučení

Začátek je snadný

všechno příjde samo

a nemusíš si nic fotografovat

to důležité je uloženo v mysli napořád.

 

Vše, co jsem kdy viděla

a mělo na mě vliv

větší, než abych se styděla dřív

toho nemusím se bát

strach janom vězní mého milovaného anděla

...a to bych fakt nechtěla.... ani lhát

ani tobě ani sobě nebudu

milovala jsem tě, ...až moc.... nebo málo?

a v tom věkovým rozpětí hodně se toho stalo

v osudu, co nás k sobě připoutal

no nic, život šel dál...... přece

někdy lehce někdy těžce.... klasika

jen ubožák by naříkal

měli jsme se přesto dobře

nebo popřeš?

že jsme byli blízko...?

všechny tvé grimasy jsou stále stejné, víš to?

jen ti trošku narostlo bříško :)

no a co, mě taky, na tom nesejde!

 

A intermezzo je vždycky jiné a ne všem se líbí

důlužité ale je, jaký je konec.

 

Kdysi jsi mi napsal píseň

celý koncert to byl, nádhera

ale vyvolával ve mě tíseň

jako opera o Romeovi bez Jůlie

možná to byl respekt

kvůli kterému pak v půli jen

rozdělení přišlo mezi nás

a zas a zas pak znovu a znovu

sami a spolu... dál to znáš.

Teď je to všechno pryč....

jsi ženatý, máš dítě, já přítele

stále o krok za tebou, možná o dva

kulhám, ...ale s hlavou vzepřenou

chodba --- tichá je a nebojím se tě

ani nemyslím si, že je škoda

že není moje, že já nejsem tvá žena

jsem už smířená.

S tebou, s mou láskou, s Bohem,

...sbohem.

 

Další otázka je, kdy to končí...

...pokud vůbec...

začátek je snadný.