Válka

 * * * Válka * * *

 I.

Co je to za hlubokou nenávist
jež sití svou žízeň krví
co je to za lásku
jenž dokáže být hluchá věcem kolem

Což je pro nás smrt?
Jen okamžíček malý
hrdlo sevřené, utrpení
nikdy více, nikdo jiný, nikomu jinému

Ač malá zdá se
přesto je hybatelkou života
ač v dálce zdá se
je na každém kroku s námi

Jak hrozná lidská síla
ta touha po moci, touha vlastnit
dokáže ničit, bořit
získat něco čím by se člověk vykoupil

Ó Smrti tys jak kleště kovářovy
jenž svýrají nás kolem krku
A osud, toď rány kladivem
jež utváří nás, železo žhavé

A když dokuto jest
švihem vhozeno do studené vody
pomalu vystydne, teplo života vypustí
jak ozdobné dílo, na almaru se vystaví

 II. 

Ó jak prázdný jsi živote
bezradný,krutý,plný nouze a nudy
Když nad tebou vládne Smrt

Kdo by se našel,
jenž nad smrtí by zvítězil
kdo by radost vtiskl
do srdcí lidských

Kdo by to byl
jež naději by přines
a dal lidem víru
svobodu moci se rozhodnout

 III.

což je to Pravda
když říct se jí bojíš
což je to za Pravdu
jež brodí se potoky krve

což je to za Matku(vlast)
jež rve ti z rukou bratry
což je to za národ
...(konec sloky se nedochoval)

Což jsme to za lidi
když bereme smrti kosu
a sami ji určujem koho