KDYŽ SE TOČÍ GROTESKOVÁ SCÉNKA

Automobil jel okrajovou čtvrtí města, v níž se nacházela stará zástavba a opuštěné tovární haly.
„A támhle vlevo bude ideální místo k filmování tý naší scénky. Nikdo a nic nás tam nebude rušit,“ řekl Patrik, který seděl za volantem.
„V to doufám. Čumilové by nám naše filmování kazili!“ mínil Petr.
„Hlavně, abychom si to filmování nezkazili my sami,“ pronesl David.
„Když to zahrajeme tak, jak jsme si to natrénovali, tak se to povede!“ řekl Patrik.
„Maximálně budeme mít na YouTube ostudu,“ mínil Lukáš.
„Žádná vostuda nebude!“ vyhrkl rozhodně Patrik, načež automobil dojel k několika sloupům, k nimž vedlo železné schodiště.  Petr hned vystoupil a chtěl otevřít úložní prostor vozu. To se mu však nepovedlo.
„Co je? Proč nejde votevřít?“ pronesl tázavě.
„Jak nejde? Musí jít!“ ozval se Patrik.
„No nejde!“
„Zatraceně!“ procedil mezi zuby Patrik a manipuloval s páčkou, kterou se otevírá úložní prostor.
„Nějak se asi zasek,“ zkonstatoval Lukáš.
„Tak do něj bouchněte!“ vyhrkl Patrik a trojice mladíků sborově pěstmi udeřila do zavřené vyklápěcí části a ta se náhle prudce otevřela.
„Jaúú!“ vykřikl Petr, jenž pocítil úder do rukou, tak jako ostatní.
„Ten kufr je nebezpečnej!“ mínil David, který užasle seděl na zemi.
„Ty vole, mě málem praštil do nosu!“ řekl Lukáš.
„No vida. To by taky stálo za natočení,“ pronesl Patrik.
„To není špatný nápad!“ ozval se Petr a vytáhl stativ s kamerou, zatímco Lukáš s Davidem otevřeli kufr, v němž bylo oblečení, co si na sebe hodlali obléct kvůli filmování.
„Hele, já ten kufr zavřu a pak se ho budu snažit otevřít. A ty to filmuj,“ řekl Patrik.
„Oukej, až řeknu akce, tak začni u toho kufru blbnout!“ sdělil mu Petr, zatímco Patrik úložní prostor zavřel, ale jeho otevírací část se vzápětí prudce otevřela.
„Do prde…!“ vyhrkl Patrik, který se držel za nos a za skuhrání chodil sem a tam.
„Já jsem říkal, že ten kufr je nebezpečnej,“ řekl David.
„Jak si na tom?“ otázal se Petr.
„To byla pecka!“ pronesl Patrik a mnul si zčervenalý nos.
„Filmujte mě někdo! Mě napadla parádní scénka!“ vyhrkl Petr a došel k automobilu. Úložní prostor zavřel a ten se kupodivu neotevřel. Poté usedl do vozu za volant a zadíval se na stativ s kamerou, u kterého stál Lukáš.
„Jsi připravenej?“
„Jsem!“
„Měj v záběru jenom auto. Já budu u něho blbnout a předvádět naštvanýho, že mi nejde votevřít kufr. Když to pak zrychlíme, tak to bude úplná groteska. Tak jdu na to. Akce!“ vykřikl Petr.
Poté otevřel dveře a několikrát hýbal páčkou, ale úložní prostor se k jeho radosti neotevřel. Záhy s vozu vystoupil a rychle došel k zadku automobilu. U něho se snažil kufr otevřít, přičemž zuřivě gestikuloval. Pak zase usedl na sedačku a zuřivě pohyboval páčkou, načež dvakrát oběhnul vůz. A poté vylezl k úžasu svých kamarádů na jeho střechu a začal vleže bušit do zavřeného úložního prostoru, který se pojednou prudce otevřel. Petr vykřikl, chytl se za nos, sesul se na zem a přitom začal sprostě nadávat.
„Fakt je ten kufr nebezpečnej,“ pronesl David.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI