Čarodějky vášeň, chtíč a touhy...

Čarodějka chce démonovo celé tělo

    vychutnat si vzdychy, vášně z něho

       chce ho k sobě přilákat

    nažhavit ho, by ji chtěl

za pomoci jen ženských kouzel…

…závojem čarovným smyslně ho připoutat

       uchvátit vnady a zatím v moc nedoufat

    polehoučku ho patřičně rozvášnit

polibky něžně opatrnými, vlhkými pokropit

jimi hladit od konečků prstů

    přes napjaté bílé paže

       přes hruď zhluboka vzdychající

   netušící až tak úplně co bude

pohlcovat tu duši, tělo vzdalující

          nemohouc se rozhodnout

               zda zůstat nebo podlehnout

                   nedá se to myslím odmítnout…

Dívat se jí z očí do očí

     tu čarodějku mít před sebou

         čekat až plamínky přeskočí

               v skomírajících světlech svíček tmou

           utápět se v jejích kouzlech čárech

        nechat se jejími hlubokými

     temnými zelenočernými světly

  do příštích pár okamžiků

        uchvátit, v nenadálém mžiku

             nechat se dál jimi unášet

                  třeba prozkoumá její další svět…

Krouží rty pomalu po jeho prsou

         jazykem zkouší kůži, pot ochutnává

       ruce po ostatním nenápadně

                pomalu a s citem tápou…

…nehty dlouhými lehounce drásá tělo

        až poddávat se bude muset

             aniž by chtělo

a až vzdouvat se bude v očekávajících rozkoších

        pak k níže položeným místům pokročí

              pojme je tak jak je žádoucí

                   nasávat bude s dokonalou rozkoší

               až zmítat se bude v nechtěných křečích…

…pak, pak přikročí jinou řečí

    řečí těla a tím co nejvíce by chtěla

           pohltí ho svou nejžádostivější rozkoší

   a k tomu co chtěla, k tomu přikročí…

…jen dvojitý výkřik v temnotách

            vzdalující se v nekonečné vesmíru

                           okrášleném jen sem tam hvězdami

                                          co neznají žádnou víru…

Už je na dně jejích temnot

      vpíjí se do ní a ona do něho

    ona jeho krev pulsující cítí

               a on její pije s požitkem a se ctí

                  nebe se nad nimi na chvíli setmělo

            jen měsíc je svědkem

                  vyprostí se z mraků o překot

            by mu neuniklo to řádění

     čarodějka a démon

to není jen tak k vidění…

Čarodějka chce démona

       chce se vsakovat do jeho těla

    až kam to půjde úplně celá

chce obrátit i proud červených krvinek

         pokud to pomůže k více vášním hned teď

                     udá i nový směr růstu chloupkům na kůži

              by se naučily uhýbat vlhkému jazyku

                           co kreslí si cestičku po těle za vzdychů…

…po kůži dlouhé nehty čarodějky brázdí

              zarývají se do zad

                          kapky potu barví do ruda

                     bez jizev by to byla nuda

               šíje se prohýbají

          z hladících vlasů stékají slané krůpěje

    dech se rtů naběhlých od nesčetných polibků úží

točí se hlava, smysly blázní

                  v nezvládající té čarodějné vášni…

Ta vášeň se dere na povrch

     zkrotit už nelze její horoucí dech

         nelze zastavit jejích zvířecích pudů

    co neudrží chabá lidská schránka

co je čarodějky silná stránka

      co dá za opravdové setkání s démonem…

…čarodějce to bere dech

      a od jiných démonů jen slyší vzdálený vzdech

           co ve všech duších jen je a třímá a čeká …

Sopka běsnící v každém těle dřímá

       rozdrážděna patřičně mocnými živly

    jen tak lehce se neuklidní

natlakována nechce nést zodpovědnost

      žhavý mohutný výbuch nic nezastaví…

              …ozáří svým světlem, co kolem jest

             nechala by se i na druhou stranu unést…

…nechala by se, i když jí asi neuvěří

                 to není důležité, ale ona věří…

          jen své přírodě

                    to nikdo nikdy neovlivní…

A jen zaplavit lávou své území

  čarodějky vláhou

      pohltit vše co se nechá

            a jak rozprouděná řeka

        co pohltí vše,

     ukojí se ve svém řádění

jen v klidném, tichém údolí…

…a i kdyby to bylo naposled

         stálo to za to

              a ať hodnotí mě svět…

Jsem jen čarodějkou, ale z duší člověka

         dokážu milovat a odpouštět

               ale nevzdávám se lásky,

           co stojí světem svět

      ona je tu a já ji chci

i v tenkém plášti

     byť by se rozpadal

        chci ji a budu bojovat o ni dál…

 …chci ji a hlavně jeho….

   spočinout v náruči dvou horkých těl

          a myslet si i na chvíli že on mě opravdu chtěl

                   a že máme společný osud…

                                                         úděl…