Do huby

V jednom malém zapadlém butiku na kraji města pod kopcem, kde večer žije, snad vše co neusnulo. Sedí u stolu parta mladých lidí. Je tam s nimi taky on, co se ho všichni bojí. Hudba hraje hlasitě. Vlnicí těla mladých, opilých, některé s fetovaných lidí připomíná tanec. Styl tance nelze určit. Každý sebou mlátí, jak se dá. Mávání rukama, hlavou a nohama připomene spíše utrpení v plynové komoře, nebo elektrošoky skupině bláznů najednou.
U stolu sedící dva páry z nichž  jeden je on. Zakryt jídelním a nápojovým lístkem. Vedle něj sedí mladá slečna. Dotyčná osoba nic netušící, že je sledována pěti tucty párů dravých očí. Přísedící popíjejí sklenici vína a konverzují o něčem pro ně zábavné. Za chvíli je vyvolána hádka mezi nic netušící slečnou a tím co se skrývá. Chvíle tvrdší výměně názorů, nadávání a posílání do míst, kde slunce nesvítí ani v pravé poledne.
Je chvilka ticha. Hrobové ticho v celé putyce. V tom někdo křikne. "To je ona".
Zvednou se oči všech a upřeně hledí na ní. Ukazující prst usnadňuje Zbylým párům jí sledovat. Vtom tichu hrkne barová stolička o podlahu. Ke stolu přicházejí dvě postavy. Mladé, křehké snad dívčí.
Jedna promluví. "To jsi ty co spíš s Pepou?"
"Ano" odpoví naštvaná dívka s dodatkem co jí je po tom.
"Jeho bývalá chce, ať ti dáme do huby. A Pepa to chce taky."
"Jsi nymfa a mu nezbývá než s Tebou jen spát."
"Neumíš se krotit. Tak dostaneš."
Říká osoba s dlouhými vlasy a pěkně upravenou manikúrou.
Z poza jídelního lístku se ozve něco jako chrchlání, dušení, nebo něco k upoutání pozorností.
"Na to bych nesázel." Odpoví na dlouhou její poznámku formulovanou výhružkami k úderu.
"Ty drž hubu." Osočí se na něj útočnice.
Ten co se ho všichni bojí, odkryje tvář od jídelního lístku. A řekne: ať na ní nesahá.
Útočnice vykulí oči a začne se třást. Poznává ho. Ví kdo je. Třesoucím se  hlasem a strachem povídá, že byla poslána, ať jí rozmlátí hubu. A že není sama. Jinak dostane ona sama. 58 párů očí sleduje dění odvážné, avšak vytřepané osoby. Přísedící u stolu stále pili a povídají si s druhou osobou, co přišla k nim. Společně se dopátrali k tomu, že Anna má dostat snad od každého. A že Pepa se svou bývalou jsou nějací mafiáni.
V knajpě je pořád ticho a všichni sledují dění u jednoho stolu. Znání přísedící se rozloučí s Annou i s ním a odejdou.
Nikdo se neotočí. 60 párů očí dál sleduje, co se bude dít.
Ten, již se ho všichni bojí, najednou vstane. Nic neříká. A zpoza pasu vytáhne dvě zbraně ráže 45mm.
Zkontroluje náboje, Nabije zbraň a na chvíli odejde. Anna zůstala úplně sama u dvou tiše stojících třesoucích se osob. Prásk zazní venkem. Znova a znova, další a další. V hospodě je hrobové ticho. A všichni se roztřesou. Střelba je slyšet venkem několik kilometrů daleko.
Venku spousta krve, dvě mrtvá těla. Bez jediného varování zabil Pepu i jeho bývalou "mafiánku". Vrátil se zpátky. Sedl si ke své ne však partnerce Anně. Dvěma stojícím slečnám řekl, že už se nemusí bát. A ať Annu nechají.
Obědna láhev tvrdého alkoholu a popíjeli. Sedí u stolu sami. Začala hrát hudba. První píseň,  pomalá, zamilovaná zklidní situaci. Někteří už odešli někteří popíjeli dál.
Venku se rozblikalo modré světlo. Přijela policie a zásahová jednotka.
Vrazí do místností a se zbraněmi v ruce  požádají všechny, ať si lehnou a dají ruce za záda.
Dvě série zásahové jednotky zatýká vše, co leží.
Ovšem jeden stůl nevnímá chlápka mávajícího brokovnicí a se řevem lehni nebo střelím.
V zápětí obdrží odpověď, ať neřve, že může špatně skončit.
Zakuklenec nedá znát strach. Snad ani neví, s kým mluví. A háže Annu surově na zem. V zápětí letí pěst někde do míst kukly. A ten padá k zemi vedle Anny. Nasraný típek začíná ukazovat, proč se ho mají bát, a ránou posílá dalšího k zemi. Pěst sevřená letí forhendem na třetího zakuklence.
Rána. Krok vzad. Úder pažbou do hlavy nebyl tak silný ať ho pošle k zemi. Zakuklenec mu namíří hlaveň své zbraně na jeho hlavu. Zařve, lehni na zem a ruce za záda.
On mu osočením řekne, že nikdo nemá právo napadat Annu a že je vymlátí všechny.
Ránu do zátylku ukládá další zakuklenec. Bar je už prázdný. Až na něho, ležící zraněnou Annu a dvaceti dosud ještě stojících zakuklenců. Ti ležící byli odneseni k ošetření s přeraženými čelistmi a jinými zraněními. Při běsnící střelbě se zraněné těla jednotky hodně pomalého myšlení plazí ven.
Z vysílačky zazní rozkaz. Ukončit akci! Ví o něm víc a ví kdo to je. Jednotka Rychlého Nasazení se stahuje. Střelba ustála. Lékaři, kteří  ošetřují se klepou strachy. Hledí si své práce a dávají si pozor na nároky Annina zranění.
Bar je zavřen. Zdemolovaný bar je ukázkou, že rychle jednat je pomalu myslet. Na tisíc ran vypálených proti němu vypadá spíš jako útok dvou armád a ne útok proti jednomu. Ostatní zranění jsou odneseni a on si sedá vedle Anny. Obejme ji. Brečící Anna se stala jeptiškou a už nikdy s nikým jiným nespala krom něho.