Stará přísloví

Občas, slyším některou stařenku v našem domě vzpomínat na staré časy a většinou to umocňuje nějakým příslovím. Když se nad tím zamyslím,říkám si, že už v těch příslovích, pokud to beru podle dnešního způsobu života, není ani trocha pravdy.

U nás na Valašsku třeba říkáme:

"ženská bez břucha,
jako hrnec bez ucha"

proč tedy dietami trápit se,
být jak laňka štíhlá,
když příroda nám,
dala tuto DNA?

"Dlouhé vlasy, krátký rozum"
to se říká všude
nejen u nás doma,
myslíte pánové,
že napraví to
vaše lebka holá?

"Kdo jinému jámu kopá,
sám do ní padá,"
to už v naši době
dávno není pravda,
celá naše vlast,
byla by už rozkopaná!

"Tak dlouho se chodí
se džbánem pro vodu,
až se ucho utrhne,"
ale,
kdy to "povolaní" pochopí
a svých koryt přestanou se držet?

"Vlk se nažral a koza zůstala celá"
to u nás platí nejvíce,
jen to je chyba,
že nejsme syti zcela
a koza by také nemusela
zůstat celá!





 

---