Schůze strany

Před několika roky jsem slyšel povídku "Hoří" od Vlasty Redla, zaujala mne natolik, že jsem zkusil napsat něco od jedinýho písmene taky, jen tak, jestli se mi to povede. Sepsal jsem to, někam založil a úspěšně zapomněl. Teď, po létech, jsem tuhle volovinu našel...

Sobota, sedmého srpna. Smráká se. Shrbené siluety se spiklenecky scházejí.
Soudruh Sedláček svolal schůzi. Stará stodola, sídlo strany, stále stojí.
Strachu statika se stateční soudruzi smějí. Skromná stavba stačí.

Sálem smrdí smažená sekaná se salátem, stoly sražené, skleničky se sodovkou.
Sádrová socha samotného soudruha Stalina skrývá sud Staropramenu.

"Sekaná, sekaná," syčí samolibý soudruh Smrk. "Sele sme sežrali se svými
slovenskými soudruhy, sám si souhlasil," spražil soudruha Smrka soudruh Sedláček.

Soudruzi se soudružkami spořádaně snědli svačinu, soudruh Slouha spěšně sklidil stoly,
samotářský soudruh Snacha si slámkou srkl schované slivovice.

"Soudruzi!" spustil soudruh Sedláček, "svět se sere!". Slova soudruha Sedláčka soudruzi
souhlasně schválili. "Spojené státy se staly supervelmocí, spřízněné sionistické síly se snaží
soustavně strašit stoupence socialismu, soudruzi!"

"Svině," snažil se soudruh Shýbl, "svině svinský". "Správně, soudruhu," souhlasí soudruh Sedláček.

Starého svářeče soudruha Sokola sužuje stolice. Slabé svěrací svaly se snaží sepnout. Selhaly.
Soudruh stařík se stydí. Se slovy "se stane" si směřuje sušit spodky.

"Sakra, strašnej smrad," stýská si smutně soudruh Snacha. "Skunk se stoprocentně stydí," souhlasí
soudruh Smrk.

Soudruh Siváček, synovec soudruha Sedláčka, sžírá spletenec se sýrem, stomatolog soudruh
Soukup svádí smyslnou soudružku Skálovou. Smůla, soudružka stále stoná se syfilisem.

Schody svižně schází snědý sedmdesátník. Stylový svrchník, světlé sako, sluneční skla, semišové
sandály, skryté sexy slipy se sondou Sputnik. Soudruh senátor Srnec!

"Sorry soudruzi, služebáku selhalo sání, spěchal sem svým soukromým Saabem. Stihl sem svačinu?"
"Svačinu sme snědli sami, soudruhu senátore," stydí se soudruzi. "Safra, stihnout stravu se svými
stranickými soudruhy se stává stále složitější," smutní soudruh státník.

"Stačí sendvič, soudruhu?" spítal se soudruh Slouha. "Samozřejmě," směje se skrze sbíhající se sliny
soudruh Srnec. "Sám sem sendvič skládal, " svěřuje se soudruh Slouha. "Silně solíš, soudruhu," stará
se soudruh senátor. "Sklenice Staropramenu slanost spláchne," směje se suveréně soudruh Slouha.
Soudruh státník spokojeně souhlasí.

Sedm starších soudruhů spí, student soudruh Slavíček sleduje stehno se silonkami soudružky Spurné,
soudruh Siváček snědl sulc. Skoro střízlivý soudruh Snacha sebou sekl, se slivovicí sám skoncoval.
Statný sportovec soudruh Simr svlékl sličné soudružce Sámkové, snoubence soudruha Siváčka, spodničku.

"Soudruzi, stanovme si styl slavení svátku soudruha Stalina," stará se soudruh Sedláček. "Spíchnu
soudružkám sametové sukně," slibuje soudružka Spurná. "Sestrojím sbíječku svépomocí!" snaží se
senilní soudruh Sudlík. "Super, soudruzi, super," schvaluje soudruh senátor Srnec. Sportovec soudruh
Simr sebevědomě slíbil slézti Sněžku, skladatel Spilka složit sonet. Soudruzi schvalují.

Soudruh Siváček spláchl slanečka sedmičkou suchého.

Současný starosta soudruh Sladký, stoupenec spiritismu, slíbil senzaci- smrt Satana. "Soudruzi! Skoncuji
se svou syfilitidou!" slavnostně slíbila soudružka Skálová. "Slyšel sem syfilitida?" supěl soudruh Srnec.
Soudruha senátora svědí.

Se slovy "soudruzi, sliby sou senzační, snad se splní," skončil soudruh Smrk stosedmatřicátou schůzi strany,
soudruzi a soudružky směřují spát.

---