Nepřítomnost jako zvláštní druh přítomnosti-to jsi napsal moc pěkně a vím jak to myslíš. Toto na literatuře obdivuju(ale i třeba na výtvarném umění). A jak říkáš každý text je o komunikaci s člověkem, vždycky v tom je nějaký odkaz, který autor chce, aby někdo jakkoliv ocenil. A stejně tak může text mířit na někoho, kdo ho nikdy nebude číst. Text je odraz nečeho mířící k nečemu.
Ps: Konečně jsem viděla Trip:-)
S tou všeobecností vlivu úplně souhlasím. To se snad ani nikdy nedá dohledat, co za jakým výtvorem vězí a nejspíš to tak už zůstane. I když, k něčemu se ti přiznám. Když se tak ohlídnu zpátky, přes ty léta psaní, tak stejně ve většině případů nacházím za těmi texty komunikaci s lidmi, a můžu snad po pravdě říct, že se jedná většinou o ženy. Ta jejich přítomnost v textech může mít různou podobu, možností je opravdu několik. Od nějakého přímého oslovení přes různý způsoby energie, který mě v tý komunikaci ovlivňujou , až po nepřítomnost, což je zvláštní druh přítomnosti. Vlastně bych bez nadsázky mohl říct, že každej text je nějakým způsobem komunikací s druhým člověkem, čímž teď nemyslím na čtenáře. Ten druhý člověk ten text ani nemusí nikdy číst. Málokdy píšu do vzduchoprázdna.
Tak Trip jsem neviděla zase já:-)-ale už se na tom pracuje. Ono jde spíše o to čím se člověk všeobecně inspiruje, co ho zaujme a pak možná i nevědomě je ovlivněn. Nezáleží tedy jestli je inspirován filmem, literárním dílem nebo malbou. Právě toto dílko vzniklo na popud písničky od The Sound-Jeopardy:celkovou náladou písničky a taky mým podzimním mlhavým rozpoložením.
Tak Trip jsem neviděla zase já:-)-ale už se na tom pracuje. Ono jde spíše o to čím se člověk všeobecně inspiruje, co ho zaujme a pak možná i nevědomě je ovlivněn. Nezáleží tedy jestli je inspirován filmem, literárním dílem nebo malbou. Právě toto dílko vzniklo na popud písničky od The Sound-Jeopardy:celkovou náladou písničky a taky mým podzimním mlhavým rozpoložením.
Nejsou to ani tak jednotlivý obrazy, jako spíš úzkostná nálada druhý půlky textu. Ačkoliv i co do symboliky obrazů by to tam zapadalo. tam jsem myslel na Trip, v kterým bylo taky několik důležitejch podobně laděnejch obrazů. ZOO sem zrovna neviděl, to by moh bejt dobrej nápad. Zas na druhou stranu, úzkostný obrazy jsou ve spoustě filmů, možná je samo o sobě důležitý, s jakými filmy sis to spojila sama. To může bejt zajímavá informace. Tarkovskij by mě ale nenapadl, dokonce bych řekl, že u něj jde nálada opačným směrem, i třeba v Oběti, která je tak nejvíc o ohrožení a konci, o vyšinutí. jeho filmy vycházejí z jinýho základního tónu. Ovšem zároveň ber to srovnání s rezervou, protože je jasný, že film a básnička jsou poněkud nesrovnatelný, čímž nechci popírat, že v tom textu toho máš docela dost. Je to pěkně hutný.
Whispermoonlite: Díky Ti za kritiky:-), celý den přemýším jaký film Ti to připomíná...je to těžké říci, nedávno jsem viděla Z 0 0-od Petera Greenwaye-tak trochu tento film, ale celkově asi Tarkovského nevím-jde to těžko určit, protože jsem ovlivněna něčím, ale možná to přetvářím v něco uplně jiného...Prozradíš mi ho?
Ale ono by taky mohlo platit, že každý, každá si svůj vliv nosí v sobě. tohle mi trochu připomíná styl obrazů z jednoho filmu. schválně kterýho. ovšem jinak to neběží naprázdno, to ne. dokonce bych řekl, že výraz je vytříbený. svým způsobem je to docela čistý a kondenzovaný.
má to své světlé stránky, umělecké*
taky psáno pod vlivem?:P.. až na některé drobnosti a styl úpravy dost dobré:)
Písmák