Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vycházející slunce

08. 11. 2008
1
1
1015
Autor
zákeš

Tentokrát nic milostného ani dekadentního, prostě pokus o trochu "deskriptivní lyriky". Ahoj Zákeš

Vycházející slunce – 1994

Životodárná síla zaplavila svět,

z erupce náhlé povstal květ,

paprsky pohladily velkou Zemi,

tak jako stékající voda hladí Tvou tvář,

všechno z živého tvorstva je upřeno v jediný oltář

a bezmezná radost panuje mezi všemi.

 

Jako krev rudé červánky prostupují oblohu,

cestou udávají světlu správný směr;

a já, malý a sklíčený, prostě nemohu

vyjádřit hloubku tohoto počitku

a není slova, které bych nezapomněl;

nic z moudrých knih mi v hlavě nezůstalo,

všechno se proměnilo v zapomnění,

předlouho to ve mně vyrůstalo,

ale teď už nic z toho není –

 

Vzpomínám si akorát na větu: „Tvůj je čin…..“

 

Ztratit nejsvětlejší nebe nad hlavou,

nevím, co bych si počal,

nevidět ráno slunce před sebou,

život bych si vzal,

nevydržím bez jeho jasného svitu,

každý den, hned za úsvitu,

přemýšlím, co se mnou bude dál,

jestli zdolám tu propast bezednou…….

 


1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru