Tajemno

Něco tajemného kolem nás,
tiše ubíjí Tvůj hlas.

Už ani nevím, kdy naposled,
spatřil jsem Tvůj krásný květ.
Bude to pěkná řádka let,
co opustil jsem tento svět
a šel na se na samotu chvět,
do oblak své písně pět.

Něco tajemného kolem nás,
tiše ubíjí Tvůj hlas.

Spoustu času, jež je v dáli,
naposled jsme tady stáli,
My dva a sami pro sebe,
já chtěl vzlétnouti do nebe.
Zlatý oblak donést k Tobě,
avšak zub času vysklil Tvé oči obě.

Něco tajemného kolem nás,
tiše ubíjí Tvůj hlas.

Já chtěl Ti dát poslední sbohem,
jenže satan sám napích mě rohem.
Krutě odtáhl mě od Tvé paže,
pod nohy mi klacky háže.
Vzmáhám se a křičím,
nejsi pro mě prostě ničím!

Něco tajemného kolem nás,
tiše ubíjí Tvůj hlas.

Nejsi pro mě nic a všechno,
mě už je to asi jedno.
A pak najednou není – nic,
co chceš ještě slyšet víc?
Jsem mrtvý a má milá taky,
nad sebou slyším zpívat ptáky
a vidím plout červené mraky!
Och, jsi v pekle, šeptají máky…

Něco tajemného kolem nás,
tiše ubilo Tvůj hlas…

---