Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nelze se ptát jich...III

16. 11. 2008

1504

Autor

naira

...nemůžu si pomoct...opět ty stěny...

Nelze se ptát jich…III

Ach ty stěny kolem nás

pořád mi nedají spát

zvednu-li k nim oči

upoutávají mne neustále

svými nerozlučnými stíny…

Společnice nevinné

se svými zrakovými klamy

opustit se nedají

byť myšlenky nemají

přemítat o sobě nechají…

Kdyby měly cit

vnímaly by ty hořkosti

praskaly by od zlosti

odlupovaly by se od kostí…

…kdyby měly jako barev nánosy

od tesknění a od lkaní

od falše a od hraní

od smutku a od lhaní…

…i od trápení

výkřiků co v ozvěnách se

tak krásně mění

v toužení a bdění…

…zmenšily by se jimi

možná až tak

že nebylo by

už co seškrabovat

lepší bylo by

je zbourat…

Některé

jen některé

by v klidu duše

tiše přečkávaly

jen u těch co s životem

a svědomím jsou vyrovnáni…

7 názorů

To je opravdu zajímavé. Já to totiž chápu a oceňuji i bez vína. Ale, na druhou stranu se říká "ve víně je pravda," tak co se divíš? Já, když něco píšu,musím hned,jinak to zapomenu, takže něco si rozmýšlet a tak, to fakt neumím. Buď to v té hlavě momentálně mám, nebo tam nemám nic. Asi jsme naladěny na stejnou strunu :o))

naira

19. 11. 2008

Dát tip

macecha: ..díky za tip.. ...jo a někdy ..když si to po sobě čtu..(hlavně ty co napíšu v noci, nebo pod vínem, jak já říkám...a pak si to nepamatuju...až následující dny to čtu...)...tak mě někdy až děsí, jakou poravdu jsem napsala... to jen tak že oceňuju, že se chápem...aniž by to bylo úmyslem... ........