Jak jsem začala psát verše...

Jak jsem začala psát verše…

Nebyla šťastná v životě

   myšlenek plná uvnitř

       co chtěly na světlo

    ale nemohly

 tak tiše trpěly              

                                             někdo si najde vrbu

                                                vypovídá se

                                                   ale to nejde jen tak někomu

                                                      to jen zdá se

spřízněnou duši hledajíc

   brouzdala po tajemných

      našla ji, povídali si

   v písmenkách po nocích

a pak najednou ve verších    

                                                 ve verších o všelijakém

                                                     o všedních věcech

                                                          touhách, snech

                                                     milostných hrátkách

                                                        co berou dech

zalíbilo se jí v těch končinách

         i když to s ním netrvalo dlouho

   vnuknul ji víc

      než jen jednu myšlenku pouhou

  prodírat se tím světem

        stalo se nejen chvilkovou touhou 

                                                     skládat písmenka slova verše

                                                         stalo se příjemným útěkem

                                                              ze světa někdy krutého

                                                                 i vyjádřením toho

                                                                            někdy úžasného

ponořit se do slůvek

       co ladí očím i sluchu

  když aspoň trošku

            podaří se udržet je

                   v nějakém duchu        

                                                        a když aspoň trošku se líbí

                                                               ta básnička nová

                                                                   hlavně jí a v tuto chvíli

                                                                může se do ní ponořovat

                                                                       znova a znova

                                                             ať je vášnivá či jen myslí strohá

vyjádřit jimi občas

        co nelze říci nahlas

      popsat jimi co prožít

          chtěla by si

    nebo jen s nimi snít

                  co nelze jinak prožít si  

                                                     někdy i touhy naplnit

                                                               co nelze jinak si užít

                                                            nebo jen vypovědět

                                                                vykřičet se z trpícího nitra

nebo jen popsat myšlenky

                  co chtějí na povrch

      třeba pak už pokoj dají

když pořád tak otravují

        a tlačí na mysl na duši

            s nimi se usínat v náručí nesluší          

                                                      když nemůže s ním

                                                             s jejich vytoužením

                                                                 s ním nebo jiným

                                                               a možná zklamáním

                                                                    by to bylo dopadlo

                                                                          nebo hráli jen divadlo

a možná líp je vysypat

        do slůvek myšlenek poskládat

    do nich je navždy schovat

                 a někdy jen vzpomínat…

                                                      …a tiše se v mysli usmívat…