Patřím tobě

Už jsem uvedl, že v této konkrétní básni se s láskou nezachází nijak objevně, obhajuji slovo láska jako součást poezie obecně.

Všechno je vnímáno více či méně subjektivně, ale právě láska může mít daleko větší rejstřík podob a vjemů než třeba smrt. Obávám se, že z nějaké příčiny nevnímáš to, co jsem nasal, a sice, že záleží na kontextu, v jakém je každé slovo, tedy i láska, napsáno. A ten se může prostě zdařit, láska v něm dokonce může být jen nenápadnou barvičkou či sarkasmem, atd.

Já s tebou souhlasím, že je dobře popsat projevy lásky a že není nutné to slovo použít, zvláště, když je tak exponované, ale přesto do poezie patří, pokud, jak už jsm napsal, se podaří ho dobře zasadit do rámce básně. Stejné je to s jinými silnými výrazy, jako jsou krev, život, smrt, noc, hvězdy, atd. A pokud jde o ten rytmus, tam bohužel nesouhlasím s tvým názorem, či spíše vnímám to jinak, ale to už je spíše otázkou subjektivního přijímání než pravdy.

Bez sněhu kritika, kterou jsi napsal, vcelku odpovídá mému nzoru, snad až na dvě věci, a sice: rytmus básně není nijak povedený, různá délka jednotlivých veršů je nepravidelná a vzhledem k tomu, že u vázaného verše to je znát ještě více, tak zde se prostě přičtení nečekaně zasekávám. Nejde o tom, aby byl rytmus kolovrátkově pravidelný, ale přece jen by měl být plynulejší. Další věcí je slovo - láska. Patří do poezie stejně jako každé jiné slovo, jde jen, v jakém novém kontextu ho zasadíme. Zde se to nepovedlo. Nicméně tě chválím za kritiku jako celek, pokud bys byl ochoten se častěji zamýšlet nad zdejšími texty,každý soudný autor tě přivítá.