POŠŤÁCKÝ VEČÍREK

Část první

Velkou barovou místností se rozléhal hluk, který zvláště vycházel od podlouhlého stolu, u něhož se nacházela bujaře rozveselená skupina lidí.

„Dneska to tady pořádně rozjedeme!“ vyhrkl Josef Novák, který dělal na poště dispečera.

„Abychom to nepřehnali a neměli vostudu jako minulej rok,“ řekl Robert Stehlík, jenž byl vedoucím.

„A když už vostuda, tak pořádná!“ vyhrkl Jan Mráček, přičemž vytáhl trubku, postavil se na židli a začal na ní troubit.

„Už troubějí, už troubějí, na ulicích pošťáci na adresáty….,“ začalo zpívat několik jeho kolegů.

„Doufám, že tady nehodláte ztropit nějaký brajgl jako minulý rok,“ sdělil všem barman.

„Nebojte, minulý rok se nebude vopakovat,“ vysoukal ze sebe Stehlík, ale při pohledu na kolegy začal mít obavu, co se semele.

„A já ti povídám, že si ve stoje dám nohu na rameno i za hlavu!“ pronesl rozhodně Jiří Kovář.

„Ty už sis dlouho neublížil, viď,“ řekl mu Jan Maršík.

„Tak vo co se vsadíme!?“ vyhrkl tázavě Kovář.

„Vo deset piv!“ pronesl Maršík.

„Dobře, platí!“ mínil Kovář.

 Za chvíli se Kovář postavil doprostřed barové místnosti a rukama uchopil svou pravou nohu. Tu si vzápětí začal dávat na rameno za všeobecného povzbuzování svých kolegů.

„A teď přijde vrcholné číslo!“ řekl nahlas Kovář a ve stoji se přikrčil, načež si počal nohu přesunovat za hlavu, kterou sklonil. A za chvíli měl nohu danou za hlavou. Přitom se však ozvalo rupnutí a v rozkroku kalhot se mu objevila podlouhlá díra.

„Krucinál! Moje fungl nový kalhoty!“ vyhrkl naštvaně a levou rukou si šáhnul do oné díry. Přitom měl stále nohu za hlavou i s pravou rukou a tu levou měl stále danou v rozkroku.

„To je zajímavá póza!“ vyhrkl Tomáš Kratochvíl a vytáhl fotoaparát. Za okamžik Kováře vyfotografoval, přičemž on vrávoral na jedné noze.

„Tak to už stačí. Už víme, že si dáš nohu za hlavu!“ řekl mu Maršík.

„Krucinál! Vona mi nejde dát zpátky!“ vyhrkl Kovář.

„Já ti pomůžu!“ nabídl se Adam Dobeš a vzápětí k němu přiskočil. Za okamžik se po baru vrávoravě pohybovala dvojice postav, která vzápětí narazila do stolu na opačné straně místnosti, u něhož sedělo několik lidí. Oba se ocitli na jeho desce, ze kterého za dvojitého výkřiku spadli.

„Já dokážu udělat stojku a projdu se napříč barem!“ vykřikl Aleš Macháček, který se hned ohnul, načež dal ruce na podlahu. Poté se na ně začal stavět, ale přitom se z něho začalo sypat velké množství drobných mincí.

„Pošťáku, votřes se!“ vyhrkl Kratochvíl, který opět fotografoval. To už Macháček šel po rukách napříč barem a o chvíli později vrazil do skupiny lidí u toho stolu, do něhož vrazil Dobeš s Kovářem. A vzápětí vznikla za nadávání hromada zmítajících se těl.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI

---