Nelíbko

Fouká jemný větřík....

To nestačí!

Beru do ruky klacek ze země

Mlátím do jeho kůže stažený

pověšený na šňůře na prádlo ať tancuje.

Ať kurva pořádně tancuje doprdele!

Ať tancuje!

Přestává foukat jemný větřík....

Strkám obličejem do lavóru

S jeho snětivějícím masem.

Obdivuju jak je pružný i přes to co všechno si prožilo.

A ještě prožije!

A ještě KURVA prožije!

Oslepím se a bičuju ho ocelovým drátem

bičuju se zakloněnou hlavou..

Ó jsi tak pružnej,

jak kurva seš pružnej doprdele,

jak seš kurva pružnej.. zamyslím se.

A to maso

a to zasraný maso smrdí dál.

Přitisknu se holou kůží,

Ó jak já se přitisknu

k páchnoucím ostatkům nemocnýho sráče

úponky vnitřností

schnoucí místa o sebe divně drhnou když si je tlačim na ksicht

táhnu za ty divný věci

co je mám taky někde v těle

když se nechtěj roztrhnout, tahám tahám trhám, pořád ne tak kousnu do toho

cukám sebou protože zároveň s jeho střevama,

s jeho kurva střevama

jsem si překousl i jazyk,

to kurva bolí!

To Kurva Doprdele bolí!

A ten vyšukanej! Zasranej!

Fouká jemný větřík....

A mě je to jedno ty sráči, to si vylížeš i třeba svojim hnusnym dlouhym jazykem co leží támhle stranou, pripomínající zatuhlýho, rudýho slimáka

Zabiju všechny co na tebe kdy mysleli, zabiju všechny co na tebe kdy myslely. !Zabiju všechny!

Až bude foukat....

Jemný, jemný větřík.....

Uvážu si z tvojich hnusnejch neduživejch střev oprátku a pokusim se o sebevraždu.

Vim že to nevyjde, vim že se to rozváže, ty hovno.

Vim že pak rozdupu ten tvůj hnusnej jazyk.

Servu tu tvojí kůži z věšáku na prádlo a sežeru jí! Celou si ji nacpu do držky!

Lavor s těma blitkama co byly s masem hodim do nějakýho starýho rozbitýho domu kde nikdo nebydlí.

Shniješ sám!

Shniješ sám!

Jak ty kurva shniješ sám!

Vytahuju si ze zad úlomky kostí z tebe, nebo co to je za humus, abych si vykloubil ruce kvůli tobě,

určitě dostanu nějaký nemoci cos měl, nějaký kurva nemoci co hnijou společně s tebou, kreténe.

Ještě jednu věc sdělim tý krvavý špíně na zemi pod věšákem.

Životy tvojich nejbližších sou rozbořený.

Bez šance na návrat.

Bez žádný podělaný šance to vrátit.

Ostatní co tě znali, co tě někdy náhodou potkali, viděli tě, slyšeli o tobě, četli něco s tebou,

všechny budu v pekle mučit dokud tě nezapomenou, pak shoří.

Zabiju.

Zabiju všechny!

Až bude hotovo, všechno hotovo.

Proklínám tě na oltáři chcaní.

---