Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO tom se nediskutuje
11. 12. 2008
0
2
776
Autor
Via_Apia
Sobota večer. Nejhezčí část týdne. Ala a Mat seděli na molu a máčeli si nohy v rybníce. Bylo léto, slunce pálilo a cvrčci v trávě vesele zpívali.
"Poslední tejden školy. Konečně!" zavýskl Mat a prudce plácl nohama do vody, až oba postřikala. "Co kdybysme se na to vyflákli a byli až do víza tady?" "Víš, že tohle řikáš vždycky?" pousmála se Ala zamyšleně. "Už sedmym rokem tu sedíme a ty pokaždý řekneš to samý." "Taky mě v červnu ta škola už fakt nebaví. Ale my sme gymnazisti, ty vyvolený, my tam musíme strašit až do července," odvětil ironicky.
"Příští rok, po matuře, tady budem celej červen. Vezmem si třeba vínko a uděláme si měsíční oslavu úspěšného složení zkoušky dospělosti." "Nebo budem sedět doma zahrabaný ve stovkách učebnic a budem se učit na září jak divý," zasmála se Ala. "Nebo tak, ty pesimistko..A pak půjdem na vejšku a nic už nebude jako dřív," povzdechl si. "Pak kdo je tu pesimista," odvětila se smíchem. "Hele, Mate.. myslíš, že se spolu budem kamarádit i potom?" "Až do smrti, to je přece jasný. O tom se nediskutuje."