Pro tebe...

         První okamžiky našeho poznání

               byly tak nejisté, nevěděl jsem co to je.

         Tlak v hrudi, bylo to asi znamení.

    Už vím…

              Je to nekončící oceán lásky k tobě.

         Tvé modré oči jako dvě hluboké studny.

              Pohltily mě a já pořád padám.          

         Zastavit mě může asi jen vědro lásky.

              Tvé lásky, kterou tak moc strádám.

         Naše prsty jsou jako jemné vánky větru.

              Proplétají se, touží po sobě, milují se.

         Tak proč se naše duše nespojí v jednu?!

   Asi protože…

             Nás osud zatím nenechá libovat si v lásce

         Miluji tvé eL.

              Už tě nechci ztratit z očí.

         Ano, tak moc bych tě chtěl,

              až mě to u srdce bolí,

    když vím, že jsi s jiným…