Paralelní monogamie

Na téma, "mobil, zabiják vztahu"

Kdysi, kdesi jsem se dočetla, že pro milostné vztahy lesbických žen je prý
typická sériová monogamie… Nu, možné to je, ovšem zní to trochu jako odborný
název pro určitý druh elektrického obvodu.
Tedy, ať už se jedná o spojení elektromagnetické, či milostné, výše zmíněný
termín mě přivedl k zamyšlení se nad sebou. Kdybych totiž chtěla onu fyzikální
terminologii progresivně aplikovat na svou osobu, musela bych dojít k
závěru, že já mám sklony spíše k monogamii paralelní. No a když se k tomu přidá
mobilní telefon, můžete si být jistí, že to tu bude pěkně jiskřit!

Tak tedy! Náš paralelní okruh tvořím já, dvě ženy a jeden mobil.
První aktérkou tohoto příběhu je má bývalá přítelkyně, fantastická okouzlující to žena, majitelka
hlubokých čokoládových očí, dlouhé kaštanové hřívy a (co bych to nepřiznala)
fantastické postavy, včetně dlouhých štíhlých nohou a plných kulatých ňader. A
ta její neskutečná hubenost, to vlastně ani není vada, nýbrž taková drobná
roztomilost, která jí teprv dodává na osobitosti. Chybička se ale vloudila i do
ráje! Má vyvolená dáma je, bohužel, poněkud netečná, až inertní. Plynně
konverzovat se s ní dá v podstatě jen o dvou věcech, z nichž tou první je její
milovaná práce a tím druhým tematickým okruhem (a teď si ani trochu nevymýšlím)
je průjem.
Po čase usuzuji, že takhle to dál nejde a s krvácejícím srdcem se odhodlám k
rozchodu. Upřímně řečeno pochybuji, že si toho vůbec všimla.
Když o tom zpětně přemýšlím, nebylo asi správné vrhnout se do nového vztahu,
aniž bych si pořádně uspořádala své rozhárané city a zklidnila rozbouřené emoce
a je velká škoda, že mě to napadlo až teď. Tenkrát jsem ovšem měla pocit že nová
láska je přesně tím, co upokojí mé zlomené srdíčko a odpověděla jsem proto na
inzerát jedné sympatické dívky z vedlejšího města, která se posléze ukázala býti
více než jen sympatickou, nýbrž také vzdělanou, inteligentní, na úrovni, a konec konců zatraceně pohlednou, což se nedalo přehlédnout už na prvním rande. Tohle všechno mě samozřejmě inspirovalo k tomu, abych se o tu slečnu začala zajímat hlouběji. Zároveň jsem ale (ne příliš moudře) nepřerušila kontakty s
tou první. Vždyť… můžeme být aspoň kamarádky, ne? Jenže chtějte kamarádit s
někým po kom v hloubi duše tajně toužíte a koho jste vlastně nikdy nepřestali
milovat! Však jsem také číslu jedna z nějakého náhlého podvědomého duševního
popudu takticky zamlčela, že se mi na obzoru rýsuje nová známost. Skutečně tu
muselo zaúřadovat podvědomí, neboť když se ke mně má bývalá láska rozhodla
přijet na návštěvu, na vědomé úrovni jsem si přísahala (přísahám, že jsem si
přísahala!), že se jí celou dobu, kterou ta osoba stráví v mé blízkosti,
nedotknu ani dřívkem a málem se mi to i povedlo. Zkrátka, nebudu to natahovat,
vězela jsem v tom zas a po uši!
No, jo, jenže co teď s číslem dvě?
Mám snad opustit ženu, do níž jsem se právě začínala zamilovávat, kvůli někomu,
s kým jsem se před nedávnem rozešla? Ženu která, třebas by nebyla tak
okouzlující, je mnohem přímější a vřelejší, tedy alespoň na tolik, abych věděla,
zda je živá, či mrtvá?
Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla pro zlatou střední cestu. Nechám si je
obě!
To jsem si dala!
Pozor, a nyní vstupuje do hry mobilní telefon! Obě mé ženy totiž byly přespolní
a „esemesková“ komunikace byla jedním z mála způsobu, jak s nimi udržovat
kontakt!
Vážení nevěrníci a nevěrnice, tady v tomhle místě bych na vás chtěla apelovat!
Když už jich máte víc, nikdy a to zdůrazňuji, nikdy(!) nepoužívejte křestní
jména! Vymyslete si nějaké něžné mazlivé přezdívky jakými jsou např. miláček,
brouček, květinka apod. fantazii se meze nekladou. Ale křestní jména? Ha, ha!
Nejsnažší způsob jak se prozradit! Vězte, že není většího trapasu, než poslat
své vyvolené vášnivou milostnou sms… se jménem té druhé, jak se to, což už jistě
tušíte, stalo mě!
No, nedalo se nic dělat, muselo se s pravdou ven! V této fázi příběhu bývá
scénář obvykle dost podobný, totiž následuje spravedlivé opovržení a rozchod, mně se
však stalo cosi neuvěřitelného! Bylo mi odpuštěno vše v plném rozsahu a
bezvýhradně.
Horší trest si nedokážete představit!
Tedy alespoň ti, jimž zbylo ještě zblo (špatného) svědomí by si horší trest
představovali jen těžko!
Mě dokonce to mé tížilo natolik, že jsem se nakonec nedokázala podívat do očí
ani jedné z těch dvou nešťastnic a nezbylo mi tedy nic jiného, než se rozejít s
oběma!
Velectění paroháči!
Ještě než se úplně odmlčím, chtěla bych oslovit i vás. Buďte k nám, snažně vás
prosím, trochu shovívavější. Někdy se trápíme víc, než vy a taky déle než vy, v
závislosti na tom, jak rychle nás odhalíte.


S pozdravem,
Yersinia

---