Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vystoupit

11. 01. 2009
7
5
1892
Autor
MAJKL65

Pobřežím dnů jdu

kde země končí a moře začíná

já nevím

ale tam nahoře

nebe je jedno velké sklo

a na něm nalepené siluety ptačí

aby duše nesrazily si vaz

když přijde plamen a čas

a celý život se najednou vejde

do několika

obyčejných vět smutečního řečníka

 

bůh je sklenář tuto noc

když z hladin

okna mrazu jsou

a pes vítr trhá z mraků

 

smrt je vystoupit z kruhu času

jež jen je i není

a navrátit se do lůna prostoru

k prostému bytí

jakým je i život

v okamžicích lásky

 

proto při milování

býváme nazí

stejně jako když zemřeme


5 názorů

Píšeš dobře T

marie!
11. 01. 2009
Dát tip
Jakžtakž, ale spíš takž

krempi
11. 01. 2009
Dát tip
*

Norsko
11. 01. 2009
Dát tip
já třeba určitě zemřu v šatech

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru