Lítost

Lítost

…navštívila mě lítost…

a ani se nezeptala,

jestli může dovnitř…

do mě…

.pod mou kůži…..

každým pórem cítím,

 jak se do mě vlévá…..

…..jako když upíjíš vodu s voňavým saponátem…..ale uvnitř těla, Ti neuklidí…..chce se mi řvát, ale neslyší ……. jako by nevnímala…..jako by se mstila, za období, kdy jsem jí nevěnovala pozornost…..a ona…. vzpomínám… tenkrát jsem slyšela jakoby zvenčí cizí nemocný hlas….já se vrátím….a já udělala chybu a je mi to líto…..a bolíš mě…..a krájíš nožem na kousky mé nohy…mé ruce….mou duši…..a vím, že se díváš skrze mě…..máš oči plné hvězd…celý vesmír se ti do nich vejde….a je nám to líto…..a oba jsme se utopili v moři lítosti…..podej mi ruku a zachraň mě…..je to jen lítost…a tvoje zklamání….nikdy jsem ti nebyla nevěrná…..a Ty jsi stejně mou ruku pustil…..a teď padám sama černou tmou…..sama…bez lítosti…..