Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska
19. 01. 2009
0
5
429
Autor
kacama
Když vejdeš do mojí blízkosti,
duše se zřítí do úzkosti,
vdechovaný vzduch se zkazí
pohked můj k podlaze srazí.
Jak nenávidět se mi chce,
ale milovat tě kázáno mi je,
srdcem dříve nespoutaným,
avšak dnes citům propadlý.
Já díky tobějsem tak zranitelná,
díky tobě štěští neproniknutelná,
Díky tobě v sobě zmatená,
šípem skrze srdce zraněná
5 názorů
papouchu: každý někdy začíná;) třeba se vypíše bude to lepší, tak hned nevyváděj;)
autorce: je to mizerný, co si budem nalhávat, ale myslím, že každý jednoho dne vzal pero poprvé do ruky a začal sdělovat své pocity papíru a tys tohle asi učinila teprve nedávno. Buď tě to bude bavit a vypíšeš se nebo tě to bavit nebude a vykašleš se na to. Ale věř mi, že nejlíp tě to přestane bavit, když budeš dávat své rané a city protkané výlevy sem. Tohle není server co tě podpoří, tak vážně poslechni papoucha, piš do šuplíku a až budeš na něc vážně hrdá, hoď to sem a nenech se strhat kritikama. Hodně štěstí a odvahy;)
nééééééééééééééé
už nepiš, probůh
a pokud máž chorobnou potřebu psát, tak si to piš na papírky a házej do šuflíku, ale sem to probohaprosím nedávej