Hostina vlků

Takový moje malý dílko....

Hostina vlků

Vlci už mají hostinu,
ohlodávají mé kosti,
přizvali celou rodinu,
masa je pro ně tu dosti.

Bůh na mě seslal svůj strašlivý hněv,
jak bleskem svým, k zemi mě srazil,
ač neměl jsem k smrti pražádný spěch,
přítel svou rukou nůž k srdci mi vrazil.

Můj černý plášť hned k zemi se sesul
a v moji mysli Tvůj obraz mě hřál,
oheň v mých očích teď pomalu hasnul,
držet Tvou ruku já jen jsem si přál.

Se steskem v duši a Tvým jménem na rtech
ve spadaným listí jsem umíral dál,
když potom utich' můj poslední výdech,
jen kvůli Tobě můj přítel se smál.

Má duše stoupá teď z mrtvého těla
má mrtvou tvář a od krve ruce,
když jsi mě našla Tvůj obličej bělá,
vrážíš si sama nůž do svého srdce.

Zemřela's ze žalu, teď spolu jsme dál,
za Tvoji lásku chtěl bych pusu Ti dát.
Můj přítel snad na den jen o Tebe stál,
ale já do konce věků chci Tě mít rád.

---