Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

in maj hed

22. 01. 2009
1
7
214
Autor
Narvah
někdy si přeju zmizet nikoho nevidět s nikým nemluvit být sám znám jedno město kam bych šel na jeho okraji je malej hotel pod ním teče řeka u které se umírá z balkonu je vidět na druhej břeh není na něm nic zhola nic seděl bych na tom balkoně koukal do tý pustiny a teprve tehdy až bych byl smutnej vrátil bych se zpátky k tobě

7 názorů

Plopez
28. 01. 2009
Dát tip
trosilinku sladkobolny, ale rozumim ti :]

waldekke
24. 01. 2009
Dát tip
BXL, narvae. Konec světa to není, to je fakt. Jinak, nejlepší je být sám u moře. Tedy myslím. Někdy v Praze, když jsem si otevřel okno, to šumění bylo jako příboj. Možná.

Narvah
24. 01. 2009
Dát tip
tak kde teda seš? dálka?

waldekke
23. 01. 2009
Dát tip
jsem, asi třináctset kilometrů, narvae.

Narvah
23. 01. 2009
Dát tip
jako nejseš daleko waldeke

waldekke
23. 01. 2009
Dát tip
Hospic duše?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru