Probuzený

Je vlhko a temno.

Já cítím tajemno.

Déšť mne po hlavě hladí

hroby s tmou kolem ladí…

Někdo se blíží.

K hrobu se sníží.

Proč jsem jen zatajil dech?

Co skrývá se v kamenných zdech?

Postava kamennou otevřela klec

a z ní zvedá se šedivý umrlec.

Proč jsem sem chodil?

Proč jsem se zrodil?

Vztahuje ruku na mne,

jenže já nechci, tam ne!

Už je to jisté.

Jen světlo kol čisté

vidím zářit všude jen.

A brzy přijde ten den,

kdy zahodím své věci

a též ulehnu v kleci.