Kde láska pramení.

55.

Jak Sisyfos valící kouli z kamení
do skal, do skal, tam kde láska pramení
i já proklatý jsem, zatracen - Bozi z Olympu
na mne uvalili ten těžký karmy náklad
za to, že jsem našel ten vzácný poklad
našel jsem já ho v srdci tvém
v tom svalu pulsujícím
kde se láska s city mísí
našel jsem ho, uviděl a proto
jsem Bohům oheň vzal, abych ho tobě dal
aby plála naše láska navěky.
Teď jak Prométheus ke Kavkazské skále jsem přikován
a orel mi klove stále moji tkáň.
Volám do oblaků: miláčku
z mých ran kane purpurová krev
ta co smáčí z mraků i naši lásku
tak si trochu naber
a má játra omyj svým citem
- to proto, aby se za rozbřesku obnovili
a za soumraku zase potravou Bohů byli.