Zvuky v našem životě

Je noc, všude kolem tma. Zrovna jsem kouřila v okně svého pokoje. Nic zvláštního, noc jako každá jiná. Lampy pouličního osvětlení ponuře svítí, ale ta krása která hraje do uší je symfonie, kterou napsala sama příroda. Kapky deště dopadají na okení římsu a z okapů se valí malý proudek vody který dopadá do sudu pod ním. Občas mi tu symfonii přeruší motor blíže či vzdáleně projíždějícího auta které jen prosfiští a zmizí z doslechu. Tak mě napadá: Zamysleli jste se někdy nad zvuky běžného života? Zvuky, které už ani nevnímáte, ale jsou tu kolem nás. Každý den.

Když jsem se včera ukládala k spánku, nemyslela jsem na nic jiného než na tu nádhernou symfonii. Ano, možná si myslíte, že jsem blázen, a možná už ani tyto řádky číst nechcete, nebo možná jen málo z vás zůstalo u tohoto textu, ale zkuste to: poslouchejte. Třeba právě te´d máte tu možnost slyšet něco krásného, něco co už vám za ta léta nepřijde, ale je to tady, a vy máte ten dar si to poslechnout.

Ranní tramvaj. Cestujete do práce, nebo do školy, zvuky které ani nevnímáte. Ohlášení příští zastávky, označovač jízdenek, zavírání dveří. nebo ta směs zvuků v autě.

Přemýšlím o tom, i když jdu po ulici. Všimli jste si někdy jak často zatroubí nějaké auto, nebo jak často slyšíte smích, nebo dětský pláč?

V přírodě jsou ale zvuky ze všech nejhezčí. Voda v potoce co se tříští o kameny, zpěv ptáků, ťukání datla, nebo vzdálený šťekot psů. Jdete po lese a najednou vám pod nohami zapraská větvička a něco vám proletí nad hlavou, zaplácá křídly a zmizí.

Víte také kolik zvuků vás vyděsí, potěší nebo odpudí? Kolik jich je příjemných nebo naopak nepříjemných, kolik jich chcete slyšet stále znova a znova a kolik byste jich nejradši už nezaslechli? A který vás uklidní nebo rozhněvá?

Nebo lidský hlas. Nejrozmanitější a tak kouzelný. Všechny jsou stejné a přesto je každý tak jiný. Intonace, přízvuk, hlasitost nebo emoce, to vše a mnohem víc ho dělá takovým jaký je a mnohem více.

Kolik zvuků dokážete identifikovat a kolik jich ani neznáte?
Které zvuky nevnímáte?
A které chcete slyšet zas a znova?

Co myslíte, jaký je pro vás ten "nej"? Zamysleli jste se nad tím někdy? Tak to zkuste třeba teď.
Cinkot peněz?
Rozepínání zipu?
Cvakání tlačítek klávesnice?
Nebo něco lidštějšího? Třeba smích?

Toto je pouze úvaha, alr zkuste se někdy zaposlouchat do všeho kolem nás. Existuje vůbec naprosté ticho?

Zvuky tady budu, i když my už ne,
právě zvuky činí svět takovým, jaký je,
a tak to zůstane.

Cigaretu už mám dávno dokouřenou, ale sedím pořád u okna a poslouchám. Ani zima mě nepřiměje ho zavřít a nemůže mi upřít poslech.

Vyrušilo mě až první zakokrhání kohouta.

:-) Děkuji za přečtení

       Nikol B.

---