Devět bran

Brána první … vedla z lůny matky, co počala Tě láskou vřelou.

Brána druhá … loukou vonící něhou, mateřskou láskou k dětinským hrám,

                          ze sama zapření matky i otce ku radosti Tvé.

Brána třetí … cestou dospívání, těch vrtošivých let. Okusit ji musí každý.

                       Vše je tak snadné, nepochopitelně krásné.

Brána čtvrtá … k první lásce vedla. Tak krásnou, nezapomenutelnou.

                          Klam, úklady života jsi počal cítit.

Brána pátá … vedla Tě středem žití. Plno bouří světa se jevilo nad hlavou.

                       Světa běh jsi chtěl měnit.

Brána šestá … věk tišin se hlásil, moudré potkával i tupce mnohé.

Brána sedmá … šediny moudrých, vrásek čela vznešených jsi dostal.

                           Mnoho úst jsi slyšel hovořit pravdu i lež.

Brána osmá … zavedla Tě v oázu smíření, kde míjel sváry, zášť.

                         Ku konci cesty ses blížil.

Brána devátá … prošel jsi vítězným obloukem zdobeným šlahouny břečtanu

                           i purpurovými květy.

To bylo devět bran …Tvých