Jaro

Jaro

Hledím k modrým oblakům a vidím slunce. Tak rozpálené až mě oslepuje. Jeho teplo mě zahřívá a přináší útěchu a naději na lepší dny,na lepší budoucnost, na konec zimy.Mou únavu posílám vysoko ke slunci a on ji s láskou přijímá.Hřejivé paprsky pronikají hluboko do mého nitra a rozpalují celé mé tělo.Cítím uvolnění,klid.

Blíží se jaro..

Přečkala jsem další zimu a dočkala se té krásy,vůně země,stromů a rostlin.Prostupuje mnou nepopsatelné štěstí.Mám radost že tu krásu květů,vůni země a teplo slunce mohu cítit a vidět.Vážím si  těchto dnů, protože mi nabízí vždy něco nového,nepopsatelného.

Roste tráva,zelená,hebká a  kolem všude plno barevných květin,kopretin,pampelišek. Stromy nám vykouzlí opět úsměv při pohledu na květy, které se pyšní svou krásou.

Je tu jaro!

Toužím  to vykřičet radostí do celého světa . Běžím po louce a chci zpívat jako ptáci, ti si šťastně létají a tu radost před námi netají. Slyším je.  Jejich píseň o jaru  mi v uších zní ještě dlouho po tom, co odletí za hory.Slunce mě stále hřeje a paprsky oslepují a já ulehám do trávy a odevzdávám se svému snění.

Nevím jak dlouho ležím , ale tím se netrápím ,čas v tu chvíli pro mě nemá žádný význam. Jen tak se oddávám těm příjemným prožitkům a teplu.