ROZVRKOČENÁ BÁSEŇ; Ó SKOL DRAVÉ KVĚTENY

Jsem ten který tě miluje
Jsem pilník co mříže piluje
Mříže tvých křehkých nití
Končím však v omamné síti
Zdalipak unesu tu onu úlohu
Klestit ti cestu ku Hlohu
By síť nepomotala i tebe
Je prostě třeba věřit v nebe i sebe
Aj
A už nás květena chvátí
Však paže mé jí on skol hatí
A pádíme pádem ku onomu keři
Musíme rychle Oj než se zšeří
Znaveni padáme tvářemi v hlínu
Dýcháme chráněni v hlohovém stínu
Dlaněmi zkoumám tvé zdraví
Hledíme na sebe a tu jsme draví
Lačně se jímáme druhého jímati
V objetí chráněni můžeme dřímati
Dobře to dopadlo tak jako jindy
Těším se až opět budu tahat nás z bryndy

---