Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA tak tam stál dál sám a sám .....
02. 03. 2009
1
3
489
Autor
Dalema
Na jedné skále stál starý strom. Koukal na vyrůstající, sílící a vztekající se stromy. Neuměl jim uhnout a dát jim jejich vytoužené světlo. Měl staré kořeny, které už vrostly do skály. Dávno byl její součástí. Stále ale měl dost síly. A svou nehybnost se snažil těm mladým dole vynahradit svými zkušenostmi a svou silou.
Uměl bojovat s větrem. Pod jeho větvemi nikdy nebyla tak krutá zima. Slyšel prskající a vztekající se stromky. Slyšel jejich výzvy k uhnutí. Už jej nebavilo odpovídat. Už jej dávno, dávno, strašně dávno přestalo bavit s nimi diskutovat. Ostatně už špatně slyšel a jejich slovům už nějak nerozuměl. Spíše nechtěl rozumět. Měl rád způsob jakým se mluvilo, když byl mladý a když se vztekal na starší stromy. Vzpomínal na ty, se kterými vyrůstal. Vzpomínal i na svou první zimu, ve které zůstal na planině sám a ve které přišel o většinu větví.
Věděl dobře, že tu jednou nebude a přemýšlel o těch vzteklounech dole. Kterýpak z nich tu převezme jeho úděl.
Stokrát rád by některému z nich pověděl: Ty blázne, víš oč se tady snažíš? Ale už to zkoušel. Nemělo to smysl. Nerozuměli mu. A nebo nedokázali dát najevo, že mu rozumí a vztekali se tam dole dál. Jen tím přiléval oleje do ohně. Však je za chvíli přestane bavit tady hulákat.
Uměl bojovat s větrem. Pod jeho větvemi nikdy nebyla tak krutá zima. Slyšel prskající a vztekající se stromky. Slyšel jejich výzvy k uhnutí. Už jej nebavilo odpovídat. Už jej dávno, dávno, strašně dávno přestalo bavit s nimi diskutovat. Ostatně už špatně slyšel a jejich slovům už nějak nerozuměl. Spíše nechtěl rozumět. Měl rád způsob jakým se mluvilo, když byl mladý a když se vztekal na starší stromy. Vzpomínal na ty, se kterými vyrůstal. Vzpomínal i na svou první zimu, ve které zůstal na planině sám a ve které přišel o většinu větví.
Věděl dobře, že tu jednou nebude a přemýšlel o těch vzteklounech dole. Kterýpak z nich tu převezme jeho úděl.
Stokrát rád by některému z nich pověděl: Ty blázne, víš oč se tady snažíš? Ale už to zkoušel. Nemělo to smysl. Nerozuměli mu. A nebo nedokázali dát najevo, že mu rozumí a vztekali se tam dole dál. Jen tím přiléval oleje do ohně. Však je za chvíli přestane bavit tady hulákat.
A tak tam stál dál sám a sám …
3 názory
navyše, bol silný; a teda pomáhal nie tak, ako vykrikovali, že pomáhať má, ale tak, aby skutočne všetkým, aj tým nevďačníkom, pomohol
Oslovila ma veľmi
páči sa mi, že nepresviedčal, a ani nebránil sa, lebo už vedel, že veď načo, aj tak nebude pochopený, ale snažil sa pomáhať