Konec světa

Svět, takový jaký ho známe, už dávno není takoví, jaký jsme ho znali. Vlasně je podobný. Asi stejný, ale každopádně už se blíží konec. sice rychle, ale jistě. Jdou vidět výraze beznaděje, smutku a strachu z neznáma a z budoucí stráty toho, na co byli zvyklý. Kvůli zbrklosti vnímají pouze tyto ničivé vlastnosti, myšlenky. Nevnímají detaili pokoje(proto prázdné podium). Žena na sobě nemá, stejně jako muž, oblečení, které by byli moc nápadné. nevnímají to. Jen si v hlavě přehrávají o co přijdou. Teprve teď vědí o co přijdou; co ma jí rádi. Možná právě toto je poslední soud, jak to nazívají náboženský stav. Nebo to je naše zaplacení za hloupost a slepost. neboť tolik toho přehlížíme. Tolik krásy. Teprve v této sytuaci otevřou oči. jako dítě, které pomstichtivě hledá pohled matky. Třeba někdo přežije, či přijde někdo nový a pochopí, jak krásné je žít. Proč se jen nadechnout, a ne rovnou vyletět. Využijme všeho, ne jako muž a žena s tohoto dramatu.

•                 ŽENA: (naivně) To je konec?

•                 MUŽ: (nesmířeně se svým osudem) Jo.

                                                                   



                                                                                                          KONEC