žádný název

..já sama nevím, jestli to beru vážně..

A třeba by mi stačilo
kdybys mi řekl, že to nejde.
Že to jinak neumíš.
Že mě máš rád, ale..
..ale to nestačí.


Já vím.
Chci po tobě víc, než mi můžeš dát
a i když cítím,
že je to jen fráze,
ta hloupost
jedna věta
..může dát..
mě naplňuje, až mě to děsí.


A snad je to jen výplod
mé choré mysli.
Ale já bych chtěla všechno.
Dej mi.
Dej mi všechno, co mi můžeš dát.
A já se nechám překvapit.


No ano, dej mi dáreček.
Nemusíš ho balit.
Dej mi aspon kousek svých
citů? Potu..? Těla...?

Doufám, že v něm najdu
o něco víc než soucit.

---