Bezva nápad

Svět je mizerný a nevděčný místo. Člověk se může třeba rozkrájet a nikdo si ničeho nevšimne, i kdyby byl naporcovanej v sushi baru a namáčel se do sojovky. Ráno se probudíš, víš jak, zalepený oči, v puse cejtíš nepovedenej včerejší večírek a marně si vzpomínáš, kohos urazil a jestli si ztratil poslední náznaky důstojnosti mezi sedmým nebo osmým drinkem.

Stejně na tom nezáleží, koukneš z vokna a vidíš ty nanicovatý konzumní blbečky jak se producírujou sem tam-tam sem, jeden jako druhej, bez známky hlubšího významu, prostě jen plní co se od nich čeká. A co si budem říkat, děláš to taky, jinak bysis asi po ránu nepřipadal tak titěrně a bezpohlavně.

Převalíš se na druhej bok a spíš dál, však oni se nezblázní, když dneska přijdeš později, pokud si toho vůbec někdo všimne. Ale jo, všimne, bude se ksichtit jako největší ksindl a nezapomene tě upozornit, že máš dva dny starou košili špinavou od hořčice a ulepený vlasy, který smrdí po proflámovaným večírku.

Večírku je možná trošku silný pojmenování, je vlastně úplně jedno kde a s kým, prostě se pár drinků nenásilně odpoutáváš od toho, že se za sebe stydíš, zkoušíš zapomenout co si měl v poledne za myšlenky a u toho blbě počumuješ po lidech kolem a přemýšlíš, kdo by na tom tak mohl bejt ještě o fous hůř než ty.

Budík zvoní potřetí a přestává tě bavit pořád oddalovat pohled do ranního neúprosně upřímného zrcadla. Upřímnost je krásná, hlavně když seš po ránu tak upřímně hnusně zahnilej v tý svý ublíženecký poloze a lituješ seš jaká seš chudinka, votíráš si strupy z obličeje a přemýšlíš, jestli ses sám sobě začal hnusit dřív než si toho všimli ostatní, nebo až když ses na ty jeho vyděšený obličeje musel dívat každej den.

Klíče sis nechal zahrabaný někde mezi špinavejma tričkama, co smrdí jak popelník z béčkový putiky. Nemusíš ani zamykat, co by ti tak kdo mohl ukrást. Kniha návštěv letošního jara zeje ironickou prázdnotou a představa jak se někdo prohrabuje tvýma posranýma trenkama a hledá něco zásadního je dost absurdní. Ve výtahu se cynicky nad tou představou zasměješ. Dnešní důvod, proč se na ostatní smát a tvářit se jak je všechno v nejlepším pořádku bychom měli.

Chtěl byses na ulici zastavit, servat tričko a vykřičet ze sebe všechnu tu unylou ordinérně patetickou prázdnotu. A to je opravdu bezva nápad. Vyrostl si v krásně konzumní zrůdičku, každej to ví a nikdo s tím nic nechce dělat, tak to aspoň budeš křičet.