Návrat

Návrat

 

 

nechtělo se mu do války

ale dali rozkaz

musí

co na tom sešlo

že zbraně neměl rád

že zabíjení se mu hnusí

rozkázali mu zabíjej

a on neviděl nepřítele

ten druhý

byl klukem jako on

a v jinou dobu jiný čas

mohl ho mít za přítele

viděl své kamarády umírat

potrhaná hrdla

nevinná krev tak zbytečně

kol dokola rychle tvrdla

groteskně znehybnění v zákopech

nikdo jim oči nezatlačil ani

to smrt si kreslila obrázky

zátiší s mrtvolami

tak vrací se konečně z války

na jeho kamarády padá sníh

oči sklopené do země

už poznal co je hřích

co má říci všem těm matkám

že nevracejí se s ním zpět

on nemůže jim vyprávět

jak volali je ve smrtelném strachu

jejich těla ve zvířeném prachu

těla bez hlav

a hlavy bez těla

ach matko kdybys věděla

on sebou osud nese si

nese si stopy z války

nemá nohy

ty válka vzala mu

vyrvala mu je z těla

nakonec i jeho našla si

zbloudilá jedna střela

vzpomínky těžce doráží

jak rozdrážděné zmije

slza mu stéká po tvářích

je šťastný

že aspoň žije

---