Ještě se máme rádi

Ležíme vedle sebe.

Prsty jak hadi se propletou.

Čas nemá tečku za větou

a noc venku už zebe.

To, že se otočím,

že ležíme k sobě zády

neznamená že už nemáme se rádi.

Tak klidněji spím.

Když ráno vstávám

a nehladím tě abych tě nevzbudil

neznamená, že jsem se unavil.

že už rád tě nemám.

To jen život otupil

ty krásné drobné radosti

z naší společné blízkosti

několika chvil.

Už si nejsme vzácní.

Ale to jen krok je dopředu

v dlouhém, rodinném životu.

Naučit se být šťastní.