Dopis pro Ámose

Anno 2009

Jan Ámos Komenský

Svatovojtěšská (číslování ulic zavedeno až v 18.století)

Lešno

Vážený Ámosi!

Doufám,že Vás tento dopis zastihne ještě před Vaším odchodem do Nizozemí. Nejspíš si říkáte,kdo jsem,že znám Vaše úmysly. Můžete zůstat klidný.Nejsem Bůh,ani ďábel, takže tu modlitební knížku můžete položit…

Kdo jsem? Kdo že si Vás dovolil vyrušit ve Vašem rozjímání a z práce nad Vaším Pokladem? Inu, nejspíš budete zklamán,jsem jen studentka gymnázia a, ač studuji již desátý rok, je mi právě tolik, kolik bylo Vám,když jste se studiem začal. 

Časy se od té doby změnily ,a to nutno poznamenat, k horšímu! Ne,neumím latinsky a neznám nikoho,(mimo Vás) kdo je mocen toho jazyka. Ne,světu nevládne Pansofie a už vůbec ne Panharmonie. Světu vládne chaos,nenávist,zášť a potlačená zloba. Dalo by se říci, že svět se od Vaší doby nezměnil, jen byl pokryt pozlátkem pokroku a neznalost je vykompenzována novými a novými technologiemi, které  jen dělají z lidí větší a větší  pitomce! Představte si, že dnes už nikdo nedokáže zjistit, kde že jste se vlastně narodil. Ví se, že kdesi na Moravě,snad v Nivnici ,snah o kousek dál.

Buďte vděčný za své brky, onuce, kvalitní ruční papír, lojové svíčky no zkrátka za věci,které umožňují člověku zůstat sám sebou. V naší době už nepoznáte,kdo je chytrý a kdo si na chytrého jen hraje.

Díky hypotékám a „výhodným úvěrům“ byly smazány téměř veškeré sociální rozdíly.

Všichni chodí stejně oblékaní a ten kdo má svůj,byť sebemoudřejší názor,si ho raději nechá pro sebe, než aby se obtěžoval s jeho přednesem. Svět zpohodlněl!

Ale Vy jste nejspíš zvědavý na svůj rodný národ, na stát,z něhož jste vzešel. Ten také zpohodlněl a hlavní slovo už dávno nemá církev, ale rádoby demokracie.

Ne! Konec! Dost už bylo kritiky na Vaši moudrou hlavu! Teď několik příznivějších informací: Váš národ na Vás nezapomněl…tedy skoro. Každé dítě je povinno ve své hlavě nosit významná data z Vašeho života. Je téměř nemyslitelné, aby někdo neznal Váš Labyrint světa a lusthauz srdce. I jeho obsah je většině znám a přec, zamyslel se někdo nad jeho nadčasovým obsahem? Musím Vás zklamat, Mistře, nikoli. Váš život a dílo je bráno sporadicky, jen jako jedno z mnoha maturitních thémat. Ale zato Váš portrét nám vyvstane před očima téměř pokaždé,když otevřeme peněženku…

Ale naše  školství má nesrovnatelně lepší úroveň, alespoň v porovnání s Vaší dobou. Máme lavice, křídy, dokonce tabuli a někdy i to vzdělání…

Apropos, byla Vám věnována, i na naše poměry, netradiční výstava, jmenuje se Orbis pictus. Tři patra velké budovy jsou nacpané kýčovitými ničemnostmi, do kterých každý může naprskat bacilů, co je libo. Všemu vévodí obří svítící vejce…tak nevím, bylo Vaše úsilí vůbec k něčemu, když jej každý přehlíží? Pozor, Mistře, ta svíčka už dohořívá a papír tak snadno vzplane…

Kéž bych byla mocna varovat Vás a tím i svět, před věcmi budoucími, ale nemohu změnit běh dějin, i kdybych si to přála sebevíc. Zachovejte si jasnou mysl a vězte, že toho nejhoršího jste  Vy ,Velký Čech, zůstal ušetřen.                                                                        

                                                                     S dokonalou úctou Vaše

                                                                                                                          MadamDeCulex