Crux sancti mihi lux

Vešel v brány kostela udatný bojovník,

Boží slávu obhajující skoro jako mučedník.

Opásán cingulem pravdy,

s brněním tvé lásky,

v ruce měl meč tvého soudu a slitování.

Nikdo nevěděl, proč do tohoto kraje přišel,

kde se kdy objevil, tak náhle i zmizel.

Nyní je zde, aby přišel vybojovat poslední boj,

boj mezi Tebou, můj Hospodine a Pánem zla.

Celý svět je obklopen temnotou,

z nebes slunce celé dny nezazářilo.

Ticho před bouří,

blíží se válka.

Mocnosti pekelné přicházejí,

natahují drápy, dutky vytahují.

Celé město je nyní na nohou,

lidi někteří duší, druzí ještě okamžiku pravdy dojdou.

Za nás za všechny přichází nyní vybojovat boj osamělý jezdec, 

rytíř Páně ve službách Kristových legií.

Vchází osamocen ve zničený chrám, 

drzí satanáši již na něj čekají.

Temno obklopuje celý prostor,

tam, kde v dřívějších dobách stál majestátný oltář

již jen  zhořenisko nad zničenou kopulí leží.

Chrám se ozývají klapavé kroky,

to kráčí on, rytíř Krista

opatrně dovnitř, svůj meč již z pochvy vytahuje.

V tu chvíli přichází absolutní temnota,

tma černočerná, již jej obklopuje,

vidí jen obrysy sloupoví.

Přichází ten, kterého určil pán temnot,

aby zde začal svůj rozhodující plán ve zničení světa.

Boj se začíná,

rytíř bojuje udatně, 

tlak nepřítele však sílí,

do hry již vstupují další temní bojovníci.

Hrdina již je rozsápán,

již se bije téměř všemi drápy ohlodán.

V tu chvíli v jeho mysli blýskla naděje poslední paměti,

jeho milá, která zemřela ukrutnou bolestí,

tenkrát v tu chvíli ztratil on svou víru,

jeho srdce tenkrát zkamenělo.

Nemá šanci, již pomalu tone.

"Vysvoboď mne rychlou smrtí Hospodine!"

Ve chvíli, kdy pod náporem kyje se rozpadá hruď rytíře,

vychází z ní velikého světla záře.

Objevuje se majestátný červený kříž

ďábel se leká a ihned uskakuje,

několik temných se v prach obrací.

Čeho se však nikdo nenadál,

v tuto chvíli, 

sbor cherubů archandělů

a všelikých knížat nebeských sestupuje kopulí do chrámu. 

Rytíř se zvedá,

pozvedá meč svůj,

kříž jeho i nadále září.

Pomalými kroky, sám jsa hodně poraněn,

kráčí k velikému ďáblu.

Z jeho kříže nyní svítí věta:

"Crux sancti sit mihi lux,

non draco sit mihi dux!"

Což jest: 

Kříži svatý buď mi světlem,

žádný ďábel nebude mým vůdcem."

 Cheubuů stále přibývá,

vojsko temna se pod údery jeho meču rozpadá.

Za vůdcem zla se nyní propadlina rozprostírá,

z ní šlehá síra a oheň Pána, Boha veškerenstva.

Rytíř z posledních sil proti němu vybíhá,

 bojuje s ním až do úplných sil dna.

Zlý již nezvládá dopad ran a sám do propadlin padá

vláda temna je zprovozena ze světa.

Temnota nad světem se rozpadá,

mračny již prostupují paprsky  světla.

Všichni vycházejí z úkrytů,

a stávají se svědky tohoto zvláštního jevu.

Bůh opět vstupuje na tento svět,

sesílá Duchů svých svatých bezpočet.

Pomalu sestupují v lidi spravedlivé a dobrotivé

jejich rukou přijme království Boží celá země.

A co rytíř Páně?

Ten opět mizí tak náhle jak přišel

nad vstupem do chrámu po něm 

zůstávají slova lásky vytepaná ohněm:

"Neboť tak miloval Hospodin Bůh zemi, že sesla svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěřil nezemřel, ale měl život věčný.