Nedávný dávno

Dávno ti vystyd v hrnku čaj

závaží hodin se válí na podlaze

za domem z proutků vyrost háj

v komíně závoj,  nejčernější saze.

Ruce zachumlaný hluboko do těla

tělo zabořený hlouběj do duše

v oprátce otázka přiškrcená

bourec na listí moruše.

 

Ref:

Prší, tobě byl déšť blízkej

kouřící kabát u kamen

demižón rybízáku vyschlej

rampouch se schoval za plamen.

Prší a vlhký okenice

zívaj do tryzny večerní

otisky   na mosazný klice

každej tón  se zdá poslední.

 

 Nechals tu  svůj futrál od kytary

zápisník veršů kdysi pravdivejch

teď možná někde oslňuješ bary

nezapomeň, tadys dal první cejch.

 

Naná nana nána náná …

 

Některý štace vykrádají sílu

jak sajou mízu a k ránu ještě krev

 drnčivý okna v hlavě neznaj  míru

vedle na polštáři zase jinej zjev.

 

Chybí mi i ten futrál od kytary

zápisník veršů dneska prolhanejch

světýlka zdechnou potemnějí bary

jedinej živej je zanícenej cejch.

 

Prší, déšť nám byl vždycky blízkej

kouříci šaty u kamen

demižón rybízáku vyschlej

rampouch se schoval za plamen

Prší, nejsou tu okenice

jen stopy tryzny  polední

u not přišpendlená  malá rukavice

každej tón zdá se poslední.

 

 

---