Ze starých archívů (1)

Johann, láska znova začína, vracia sa zpet zo tmy :-) za báseň T***

V tomto prípade mi to zas pripomína a neviem prečo taku starú fotografiu plnú nostalgie....ako keby všetko skončilo aj keď to trvá naďalej... preto by som ak môžem povedal že táto báseň je nostalgickou spomienkou nie na osobu, ale na lásku, ktorá ako keby sa časom vytratila niekam do svetla.

teda já bych raděj spal*

nevím *

Dilema! Má touha vzrůstá! pohoupej, dej mi svá ústa, která líbávám tak rád, než Ti naplno dám znát vášeň, která krev mi pění! Za ranního kuropění s Tebou chci se milovat, já si volno vezmu snad, ať jen šéf si zaburácí, člověk není živ jen prací! Má i potřeby primární item ty sexuální... P.S. To je ta hezčí varianta mé reakce na Tvé erektivní dílko. Tu druhou jsem Ti posla poštou! Kdeže jsou ty krásné časy, kdy jsem jsem volával kolegyni: "Dej si po ránu ještě kafe, já zaspal a taky ho potřebuji! A pak jsem si dopřál "Kávu chudých", jak ve Francii něžně nazývají milování. A když jsem se pak opíral do pedálů svého kola či nadával na intervaly MHD, nejraději bych to otočil zpátky, tam, kde má drahá polovička ještě sladce dospávala, protože ten týden dělala třeba od devíti! A když ne, tak jsme si i přivstali! Tělíčka si sama řekla bez ohledu na to, jak dlouho jsme spali...;o))) Bože, jak těžké bylo prodírat se k pracovišti, když všechno táhlo člověka směrem zcela opačným...;o(((

já si dám radši ferneta ať se mi prokrví mozek

také se rád houpeš po ránu ?

jo to jde /*

*