ich warte
kočka si sedla uprostřed pole
nehybně číhá na myš a
kdesi ve městě vycházející slunce ozářilo obličej sochy
muž v práci kouká strnule a bezmyšlenkovitě na sedlinu do vypitého šálku kávy a
jeho kolegyně pokládá s pohledem na šedivé pole za okny nůž od másla na stůl
muž si prohlíží a v prstech si zálibně otáčí ovocným kornoutkem
přibližuje ho k ústům
zavírá oči a
pomalu se do něho zakusuje
právě když na druhém konci města jeho žena přivedla ústy svého kolegu z kanceláře k vyvrcholení
žena sestupuje v koupelně se zachmuřeným výrazem z váhy
když se ve městě otvírají dveře hostince a muž který tam vstupuje
slastně vstřebává celou svou bytostí pach piva a cigaret
muž si unaveně přejíždí dlaní po obličeji
druhou ruku má na páce stroje
a třebaže již začala směna
nechce se mu jeho hlukem rušit posvátnost rána
žena si v poloprázdném bytě pro sebe potichu cosi povídá
dívá se
na postel kde spí její dítě
na popraskaný lak na svých nehtech a
oknem na protější panelák
řidič v autě si zapíná rádio ale nevnímá písničku která z něho proudí
písničku o lidech vyrvaných z jejich životů
o lidech kteří musejí bojovat za cizí zájmy