Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mí drazí

13. 04. 2009

1729

Autor

čmár

,,Strach z neznáma,

je hořká vzpomínka,

na naše naivní začátky."

Slavomír Tlamáč 2005

....

Moji kamarádi
sedí na vazbě a
musí jim bejt hrozně
blbě z tý vydejchaný zelinkavý
omítky
a těžkejch úderů
ručiček hodin.

Taky mám
zalehlý uši
z toho tlaku, ale
já se chtěl vždycky
dotknout mraků.
Moji kamarádi.

Hubený a divoký
léta v černejch krajkách
vesmíru.
Kolikrát jste na mě
vykoukli z kdejaký zpropadený
díry a
v zubech drželi kus
pro sebe urvanýho
světla.

Přibitý
křišťálovou jehlou
k okraji světa
látali a pnuli jste
propasti stříbrnejch pláten
ostrou nití
milostný posedlosti:

Krást blondýnkám lásku,
a sypat ji do polívky.
slepcům.

Všechno mi bylo.
Hrála Vltava,
rackům se snilo.
V opilý pramici
na drahách noci
točili kličkou
melodramaty Prahy
dokud slzy špiček věží
neprotekly s ránem
dírami v kapsách.
(Mí drazí.)

Mí drazí kamarádi -
pro který pořád
žádná díra
není.

Uměli
hlasem
setnout hlavu času.

Časem
až poslední nehty
si obrousí nápady
jak v tichu správně hřebíkem
štrejchnout vo strunu pravdy,
příjdu
a začnu je oplakávat.