KOULE TROJBOJ: náhr.téma: Mezi řádky II

Mezi řádky

    Byla ráda, že došla domů sama. Sice trochu víc pila, ale nebyla si jista, že dorazí bez něčí pomoci. Ale zvládla to. Sice je plnoletá, ale ne dlouho. A má pocit, že světu kolem nerozumí, naprosto nerozumí. Hlavně mužskému pokolení. Ať se snaží sebevíc, má pocit, že ji prostě nechápou. Nebo je tak mladá a nezkušená? To možná taky, ale přece jen… Tak hloupá zase není. Nebo, možná ji nechápou oni. Ale to bude těžké se změnit. Moc těžké. Oni totiž chlapi, ale asi i kluci a tak vůbec prostě mužské pokolení, není schopno, možná až na vyjímky, které by ráda poznala a věřila, že žijí, nejsou schopni číst mezi řádky. A na rovinu se jim to nemůže říct. To ji učila už maminka. To by ji měli za …ehm…no asi lehkou… Tak teď fakt neví… Hormony se jí bouří a nesmí mluvit na rovinu…. A musí tajit…a vůbec…. A poslouchat mezi řádky. Potřebují svůj jasný svět s jasnými připomínkami. A zřetelnými sděleními. Takže úplně v pohodě když se bude bavit s kámoškou a naznačovat ….mezi řádky….tak to oni prostě asi nepochopí… Je tomu prostě tak.  A když  se budou ptát…tak…tak neví…tak jim prostě něco sdělí…a když bude chtít , aby to pochopili úplně a přesně…tak bude muset mluvit k věci-…. ale v žádném případě…. …mezi řádky…

    No prostě si dospělost a asi ženskost, představovala jinak. Ale uvidí. A vlastně se nemusí řídit radami od jiných. Může si udělat svůj vlastní názor.  Názor na všechno. A postupně. Vždyť je mladá a má život před sebou. Ale přece, ti chlapy a jejich názory… Ach jo… Prostě asi mezi řádky moc lidí neumí vnímat…. A na to nepotřebuje dlouhé zkoumání. To prostě ví. Tak nezbývá než zkoušet. A buď být upřímná, nebo čekat že pochopí. Že třeba pochopí, to co myslí mezi…..řádky…….